Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

12. 10. – Mezinárodní den samizdatu

Jsou chvíle v dějinách knihtisku, kdy je třeba si knihy, časopisy a jiné texty tzv. samovydávat. Samizdat je způsob, jak se v totalitních zemích obchází cenzura. Jde o vydávání knih, časopisů a novin vlastním nákladem v ilegalitě. Je dobré si uprostřed záplavy titulů na knižních pultech připomenout, že za komančů se za šíření a opisování některých z nic chodilo do kriminálu.

Dne 12. října 2016 se v Praze sešli autoři, vydavatelé a rozšiřovatelé samizdatových knih a časopisů a audiovizuálního samizdatu z období sedmdesátých a osmdesátých let, a to z České a Slovenské republiky. Setkání bylo připomínkou roku 1988, kdy se čeští a slovenští vydavatelé samizdatu začali společně zasazovat za propuštění tehdy vězněného slovenského samizdatového vydavatele Ivana Polanského, který byl odsouzen ke čtyřem letům vězení.

VYHLÁŠENÍ MEZINÁRODNÍHO DNE SAMIZDATU

Scházíme se dnes v Praze s myšlenkou spojit své síly v péči o kulturní dědictví dochované samizdatové literatury z doby nesvobody. Současně si také chceme připomenout represe spojené se šířením nezávislé a svobodné kultury. Autoři, vydavatelé, rozšiřovatelé i čtenáři samizdatových publikací nezištně a za cenu vlastních obětí usilovali o prosazení myšlenek svobody, lidských práv a šíření kulturních hodnot i v podmínkách represivních režimů. Samizdatová literatura jim byla zabavována, mnozí z nich byli pronásledováni, často vězněni i po dlouhá léta.

Jako připomínku těchto obětí i jako zdůraznění nezastupitelného významu samizdatu pro přetrvání svobodné kultury v represivních politických podmínkách jsme se rozhodli vyhlásit den 12. října jako Mezinárodní den samizdatu. Zápas o lidská práva a svobodné šíření myšlenek i v dnešní době vyžaduje v řadě zemí světa nezměrné úsilí a bolestivé oběti. Mezinárodní den samizdatu si chceme připomínat každoročně a jeho připomínkou podporovat všechny, kteří i dnes v různých zemích zápasí s podmínkami nesvobody tím, že vydávají samizdatové publikace, šíří je mezi své spoluobčany a riskují tak ztrátu vlastní svobody. Zejména chceme zdůraznit osud těch, kteří jsou pro takovou činnost vězněni.

Svátek vydávání a rozšiřování samizdatu je důležitý i pro nás samotné. Někteří z nás také byli pro takovou činnost kdysi pronásledování a vězněni. Víme proto, že bez někdejšího zápasu o svobodu by nebyla možná svoboda současná. A bez historické paměti, bez mezinárodní solidarity, jakož i bez zodpovědné občanské kultivace demokratického prostředí v našich zemích by mohlo hrozit, že se doba nesvobody v nějaké podobě zase může vrátit.

V Praze dne 12. října 2016

Podepsáni: Petr Bartoš, Ján Čarnogurský, Jan Dobrovský, Luboš Dobrovský, Karol Dubovan, Marek Endel, Jiří Gruntorád, Ivan M. Havel, Pavol Hric, Mikoláš Chadima, Heřman Chromý, Jan Kaplan, Andrej Krob, Martin Lauko, Aleš Lederer, Miloš Majko, Lenka Marečková, František Mikloško, Martin Palouš, František Petráš, Petr Placák, Petr Pospíchal, Lenka Procházková, Roman Ráček, Miloš Rejchrt, Dušan Skála, František Čuňas Stárek, Miroslav Svoboda, Ján Šimulčík, Petruška Šustrová, Jáchym Topol, Jan Urban, Eduard Vacek, Pavel Záleský, Václav Žufan

Zobraziť diskusiu (0)

Český literární samizdat 1949-1989

Český literární samizdat 1949-1989

Přibáň Michal

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě lokálních edic a časopisů, které se primárně či sekundárně věnovaly literární tvorbě a její reflexi.

Kúpiť za 38,00 €

Podobný obsah

Fedor Gál 70

Správy

Fedor Gál 70

Fedor Gál je pro mě jedním z lidí, kteří symbolizují moderní svobodné Slovensko. Navíc - jsem obdivovatel jeho přímé řeči.

Dva dojímavé príbehy

Správy

Dva dojímavé príbehy

Niekedy otvorím knihu a cítim, že teraz je ten správny čas, kedy si ju musím prečítať. Nedávno som prečítal 2 knihy, ktoré majú niečo spoločné. Hlavným hrdinom týchto kníh je muž, ktorému zomrela manželka a on sa nevie s jej stratou vyrovnať. A keďže život bez milovanej ženy pre týchto mužov nemá zmysel, hľadajú spôsob, ako ho ukončiť.

Zbrane Kornela Földváriho

Správy

Zbrane Kornela Földváriho

„No nie je ten život zlomyseľné prasa, ktoré sa vyžíva v detinských schválnostiach a dobre sa zabáva na našich reakciách?“ Napísal raz Kornel Földvári svoje milovanej sestre Irene Lifkovej. Roky jej spolu so svojou ženou Naďou písal každý týždeň jeden dva listy, písal ich na stroji a posielal poštou do Trenčína.