Boss Babiš aneb komu není rady, tomu není pomoci
Novinář Jaroslav Kmenta má za sebou dlouhá léta investigativní práce. Do série svých článků a odhalení, do série svých knih Kmotr Mrázek a Gangster Krejčíř, přidal ještě před českými volbami knihu Boss Babiš. Jenže český volič ukázal, že ho seriózní info nezajímá a že rád volí se zavřenýma očima a zacpanýma ušima.
Tentokrát to už není povolební kocovina, ale pocit, že vás někdo připojil na chemoterapii, která má z vašeho těla vyhnat překážející demokratické buňky.
Ať dělali v CZ ti nejlepší novináři v zemi co mohli, 30% voličů (účast ve volbách 60% oprávněných) hodilo svůj hlas Babišovi. Dalších 10% xenofóbnímu Okamurovi, dalších 8% komunistům. Podtrženo, sečteno: skoro padesát procent těch, co chodí v CZ k volbám, jsou občanské parodie, které odmítají fakta, odmítají myslet, netuší nic o demokratických pravidlech a jediné, co mají, je představa, že můžou mít jakýkoliv názor, protože je přece ta "demogracie".
Když k tomuto voličskému materiálu přičteme za peníze všeho schopné reklamní a PR odborníky, kteří by za pytlík dukátů prodali i vlastní babičku, máme tady obraz zpitomnělé společnosti, která je na sebe ještě pyšná, jak je samostatná a svobodná. A konečně: místo , aby si normální lidé řekli, že s Babišem a Okamurou se nemluví, chovají se k nim slušně, jako by patřili do demkracie od té chvíle, co byla vymyšlená. Kniha Boss Babiš nebyla žádný jednorázový předvolební materiál. Podívejte se, podle jakých "kuchařek" se lidé stávají bohatými a mocnými. Pěkně svinsky to na nás kuchtí! A jak jim to panečku pořád dál funguje!