Celibát je vzrušující téma nejen v katolické církvi. Zavazuje katolické kněze k životu bez manželství a bez pohlavního styku. I přes skandály sexuálního zneužívání katolickými duchovními je dodnes bráněn jako základní kámen církve. Má však fatální vliv na nedostatek kněží. Odhaduje se, že od šedesátých let se jich na celém světě vzdalo svého úřadu kvůli celibátu zhruba dvacet procent. Počty kněžského dorostu již celá desetiletí masivně klesají, kněžské semináře doslova vymírají. Studenti teologie uvádějí často jako důvod, proč nevstupují do kněžského semináře, právě celibát. Stále více farností už nemá vlastního faráře. Nedostatek kněží a obvinění ze zneužívání nutí Vatikán začít o celibátu mluvit.

Münsterský církevní historik Hubert Wolf je českým čtenářům již znám knihami Případ Sant’Ambrogio. Utajený skandál římských řeholnic a Konkláve. Tajemství papežské volby, které rovněž vydalo nakladatelství Prostor. Nyní vychází jeho další dílo s názvem Celibát, v němž autor zaměřil svoji pozornost na problematiku tohoto mocenského nástroje katolické církve. „Jeden z důvodů k celibátu, o němž se zřídka hovoří otevřeně, je stabilizování hierarchického systému katolické církve. S mužem, který by měl ženu a děti, by církevní vrchnost nemohla hýbat jednoduše jako se šachovou figurkou a přesouvat ho celé roky bez udání důvodů z jednoho místa na druhé,“ píše Wolf. „V dnešní době je tato poslušnost sice povýšena na spirituální úroveň, jenže zůstává stejně jako dříve nevysloveným nosným sloupem systému katolické církve.“

Volání po zrušení povinnosti katolických kněží žít v celibátu je stále hlasitější. Stárnutí duchovenstva a klesající počet mladých mužů, kteří se rozhodli žít a pracovat jako kněží v často se zmenšujících farnostech, činí změnu přístupu nevyhnutelnou. Celibát byl v posledních letech znovu a znovu zpochybňován, když na veřejnost pronikly informace o šokujícím vysokém počtu služebníků církve, již se dopustili sexuálního zneužívání. Hubert Wolf se ve své knize k těmto otázkám vyjadřuje komplexně a se silnými argumenty. Srozumitelně je formuluje v 16 kapitolách, které hovoří ve prospěch nejen možného, ale dokonce nezbytného zrušení pouta mezi kněžstvím a celibátním způsobem života. Poukazuje na to, že celibát v římskokatolické církvi nebyl vždy jedním ze základních aspektů kněžství, a připomíná, že apoštolové a poté biskupové, kněží a jáhni, již byli povoláni Ježíšem a posléze řídili vývoj rané církve, byli obvykle ženatí. Celibát se začal výrazně prosazovat až 300 let po Kristu. Celý klerický systém katolické církve je podle Wolfa zpochybnitelný: katolická církev jako absolutní monarchie je výmyslem devatenáctého století, jenž za současných podmínek ztrácí svou důvěryhodnost.

Hubert Wolf (1959), německý církevní historik, vystudoval na univerzitách v Tübingenu a v Mnichově katolickou teologii se zaměřením na středověké a moderní církevní dějiny. V roce 1992 se stal profesorem na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a později také v Münsteru. Dlouhodobě se věnuje výzkumu římské inkvizice a studiu významných církevních osobností. V roce 2003 získal cenu Gottfrieda Wilhelma Leibnize a o tři roky později Gutenbergovu cenu. Kromě jiného je autorem několika monografií, některé z nich byly přeloženy také do angličtiny, francouzštiny, italštiny a dalších jazyků. Jako příklad uveďme knihy Index. Der Vatikan und die verbotenen Bücher (2006, Vatikánský index zakázaných knih), Papst und Teufel. Die Archive des Vatikan und das Dritte Reich (2008, Papež a ďábel. Vatikánské archivy a třetí říše). V českém překladu vydalo nakladatelství PROSTOR v roce 2017 jeho knihu Případ Sant’Ambrogio. Utajený skandál římských řeholnic. V roce 2018 následovalo také v nakladatelství PROSTOR Konkláve. Tajemství papežské volby.

(Použity materiály nakladatelství Prostor.)

Zobraziť diskusiu (0)