Červenec čili júl je měsícem autorského čtení – letos již po sedmadvacáté
Měsíc autorského čtení je unikátní akce, která každoročně naplňuje měsíc červenec tuzemskou i zahraniční literaturou. Každý ročník hostí jednu zahraniční literaturu, letos jí bude ta grónská. Festival se odehrává souběžně v několika městech v Česku, na Slovensku a částečně i na Ukrajině. Literární přílohu s grónskými autory má také aktuální číslo časopisu Respekt.
Program Měsíce autorského čtení ZDE.
„První MAČ byl v roce 2000. Tehdy byl jen v Brně, ale už tenkrát trval celý měsíc. Akce se postupně rozšířila i do dalších měst. Ostrava se součástí festivalu stala v roce 2014, kdy kandidovala na Evropské hlavní město kultury,“ říká Filip Klega, básník a spolupořadatel největšího literárního festivalu ve střední Evropě.
Jak je vůbec možné takový kolos logisticky ukočírovat? Je to už díky know-how?
Ne. Vůbec tomu nerozumím… (smích) Každý MAČ je vlastně trochu záhada. To je i tím, že ten nápad vznikl koncem 90. let v hospodě, kdy pořadatelé, tedy Větrné mlýny, chlastali v Brně a řekli si: „Pojďme udělat tuhle šílenou věc! Hahaha…“ Další den se probudili a řekli si: „To je úplně šílené, pojďme to udělat.“ (smích) Tak to udělali a takhle to funguje už těch 27 let.
Takhle vznikají ty nejlepší věci, ne?
Tématem letošního MAČ-e je Grónsko. Proč Grónsko?
Ono to trochu svádí k tomu, že Grónsko je teď takové žhavé téma. To už je pár let… Za dramaturgickou volbu ale nemůže Trump. Před pár lety se na MAČ začaly zvát severské země. Byl Island, bylo Norsko a součástí tohohle konceptu bylo nějakým způsobem i Grónsko. Původně se počítalo s tím, že to bude kombinované, například Grónsko a Faerské ostrovy, nebo arktická literatura… Trvalo ale asi tři roky, než se to všechno domluvilo, Grónsko vyšlo tedy až letos. Ale počítalo se s ním už předtím.
Rád bych ještě upozornil na ne úplně známé propojení Česka a Grónska. Mezi lety 1733 – 1900 se do Grónska vydávali misionáři z řad takzvaných Moravských bratří, čímž se podíleli na kolonizaci země. Dekolonizace pro Gróňany představuje dlouhodobě jedno z nejpalčivějších témat, proto mi přijde důležité o ní mluvit i v misijním kontextu. Moravští bratři měli významný vliv na grónskou kulturu, mimo jiné přeložili Bibli do grónštiny, její příslušník také sepsal první Gramatiku grónského jazyka. Náboženská kolonizace byla součástí politiky Dánského království, jejíž součástí byl útlak původního grónského obyvatelstva. Gróňané dodnes pociťují následky činnosti moravských misionářů, třeba prostřednictvím vánočních tradic, které dodnes mnozí z nich ctí.
Je opravdu překvapivé, že se v Grónsku najde 30 autorů…
Když se najde 30 autorů na Islandu, tak proč by se nenašlo v Grónsku?
..............
ukázka z rozhovoru pro Ostravan.cz
