Česká překladatelka Sorrentina a Ferrante založila nakladatelství Meridione
Překladatelka bezmála osmdesáti titulů a bývalá vysokoškolská pedagožka Alice Flemrová se pustila do nového ambiciózního projektu – založila nakladatelství Meridione, jež se bude zaměřovat na literaturu z jihu. Za svou kariéru nabyla nejen překladatelské zkušenosti, ale i potřebné kontakty na evropském knižním trhu, proto se konkurence zavedených knižních domů neobává.
..................
Říkáte, že vám na českém trhu chybí ucelenější koncepce italské literatury. Jaká je ta vaše? Co všechno plánujete vydat?
Náš čistě italianistický start je motivován privátním přáním připomenout v České republice klasiky 20. století. Minulé století bylo pro italsko-české vztahy neblaze postižné nejdřív fašismem, potom komunismem a významná jména se sem dostávala buď zkresleně a s nějakou nálepkou, anebo se sem kvůli cenzuře nedostávala vůbec. Už dříve jsem se pokoušela vrátit na knižní pulty Itala Sveva nebo Luigiho Pirandella. Například v Argu se mi podařilo vydat Elsu Morante, ale těch jmen, která čekají na svou druhou šanci, je mnohem víc. Chceme uvádět i autory, které tady skoro nikdo nezná. Na svou českou premiéru kupříkladu čeká zakladatel queer literatury v Itálii Pier Vittorio Tondelli. Zemřel na začátku devadesátých let na AIDS. Stal se obětí neinformovanosti tehdejší společnosti o šíření téhle nemoci. Podařilo se mu rozjet několik skvělých projektů a vnést novou krev do italské literatury, která na začátku osmdesátých let nebyla v dobré kondici. Podobným případem bude italská spisovatelka se španělským jménem Alba de Céspedes. V padesátých letech psala velmi odvážné texty. Zamýšlí se v nich nad právy žen, zároveň nepochybně patří do velké literatury. Chystáme se na Raffaela La Capriu, klíčového neapolského autora, ve kterém našel zalíbení režisér Paolo Sorrentino, jehož jsem také překládala. Ten má ve Velké nádheře postavu spisovatele Jepa a mnozí si myslíme, že odkazuje právě na La Capriu. Už léta sleduju i nejnovější tvorbu a hodlám v tom pokračovat. Chceme vydat autory, o kterých se hodně mluví, ale ne v souvislosti s mainstreamem. Mezi pozoruhodné tvůrce patří spisovatelé Gian Marco Griffi nebo Giulio Mozzi, kteří se svou tvorbou v dnešní v Itálii naprosto vymykají.
Máte v plánu se zabývat i komerčně úspěšnějšími žánry?
Myslím, že vlna vyprávění o sobě už všechny unavuje, stejně jako velké rodinné ságy. Když už autobiografie nebo autofikce, mají být psány lidmi, kteří za sebou mají opravdu silný životní příběh nebo jsou to dobří pozorovatelé a klíčoví svědci… Připravujeme například životopis významného fotbalového trenéra Zdeňka Zemana, protože je krásně napsaný a Zdeněk Zeman je skutečná legenda. V Itálii platí za jednu z nejinteligentnějších osobností sportu. Vyprávění začíná v Praze a je zajímavé číst, jak se kluk z Podolí dostane do Palerma. A také se chceme pokusit o prosazení detektivek z jihu.
Zmínila jste Elsu Morante, v češtině přitom ještě nevyšly její básně. Hodláte se věnovat i poezii?
Nevyšly a je to škoda. A v rukávu mám některá další jména. Ráda bych vydala básně Antonie Pozzi a Jiří Pelán by rád připravil edici Belliho sonetů nebo průřez poezií Alda Palazzeschiho. Zároveň vím, že prodávat poezii je setsakramentsky nevděčný úkol.
................
ukázka z rozhovoru, který pro časopis Plav vedla Olga Pavlova, celý rozhovor TADY
