Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Čeští překladatelé o dílech Itala Calvina

Setkání s překladateli Jiřím Pelánem a Kateřinou Vinšovou nad díly jednoho z nejvýznamnějších italských autorů 20. století. V čem jsou specifická Neviditelná města, Kosmické grotesky či Palomar a na koho měl Calvino vliv? Záznam byl pořízen na mezinárodním knižním veletrhu a festivalu Svět knihy 2022.

Calvinovu tvůrčí dráhu lze popsat ve třech kapitolách. Raná fáze je skutečně neorealistická a lze ji vyznačit zhruba lety 1945—1952. Calvino v této době píše o protifašistickém odboji a o poválečných proměnách společnosti. Je to ovšem velmi zvláštní neorealismus: odboj je v románu Cestičky pavoučích hnízd odzrcadlen často nechápavýma dětskýma očima a řada povídek z té doby má spíše lyrický charakter. Od roku 1952 Calvino zkouší nové cesty: publikuje Rozpůleného vikomta, fantastické divertimento na téma polarizace lidské osobnosti na dobro a zlo, a obnovuje tak ve stopách Swifta a Voltaira alegorické možnosti epiky. Zároveň tím opouští půdu neorealismu. V roce 1967 se pak stěhuje do Paříže, spřátelí se s Rolandem Barthesem a Raymondem Queneauem a začne pohlížet na literaturu jako na kombinatorickou operaci.

Jiří Pelán, překladatel


Zobraziť diskusiu (0)

Kosmické grotesky

Kosmické grotesky

Calvino Italo

Kosmické grotesky vznikaly v šedesátých letech 20. století a Italo Calvino jimi definitivně opouštěl klasické vyprávěcí postupy, neboť patřil k autorům, kteří neustále propátrávají nové cesty. Výchozím materiálem těchto povídek tentokrát nebyly lidské příběhy, nýbrž astrofyzikální a matematické teorie o vzniku vesmíru, fyzikální či genetické objevy a také filozofické spekulace. To vše nám zprostředkovává proteovský vypravěč jménem Qfwfq, jenž je – ve svých nekonečných proměnách – obrazem samotného vesmíru.

Kúpiť za 12,60 €

Podobný obsah

Vizitka Marka Torčíka, držitele ceny Litera za prózu 2024

Správy

Vizitka Marka Torčíka, držitele ceny Litera za prózu 2024

Vítěz letošní Litery za prózu v románu Rozložit paměť rozdvojil sám sebe. Jaký obraz sebe nacházíme ve vzpomínkách? Proč naše zrcadlo tak často odráží jinou tvář, než kterou vnímají druzí? Může být smutek i darem, skrze který nalezneme útěchu? O tom s Markem Torčíkem ve Vizitce mluvila Karolína Koubová.

Byl Kurt Cobain beatlsákem své doby?

Správy

Byl Kurt Cobain beatlsákem své doby?

Je září roku 1991 a vychází deska Nevermind skupiny Nirvana. Pesimistické písničky ultimátního fanouška The Beatles a R.E.M. Kurt Cobaina, zabalené do všech boosterů a distoršnů světa. V nebi se udělala skulina a z klubové kapely z amerického Seattlu se stalo globální monstrum s 10 milióny prodaných nosičů. 5. dubna 1994 se Cobain zastřelil. Víc o i v dalších generacích přetrvávajícím fenoménu Cobain v Akcentu Českého rozhlasu Vltava.

Knihovna Václava Havla: Eva Turnová

Správy

Knihovna Václava Havla: Eva Turnová

Ještě nedávno hrála s Lucií Piussi v Terrible 2s a předtím s Plastikama a svojí skupinou Eturnity, kterou nyní opět oživuje. S muzikantkou, malířkou a spisovatelkou Evou Turnovou o její nové knize V zimě se u nás doma netopýr a také o jejích hudebních začátcích i hudební současnosti si povídá Jáchym Topol.