Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Čeští překladatelé o dílech Itala Calvina

Setkání s překladateli Jiřím Pelánem a Kateřinou Vinšovou nad díly jednoho z nejvýznamnějších italských autorů 20. století. V čem jsou specifická Neviditelná města, Kosmické grotesky či Palomar a na koho měl Calvino vliv? Záznam byl pořízen na mezinárodním knižním veletrhu a festivalu Svět knihy 2022.

Calvinovu tvůrčí dráhu lze popsat ve třech kapitolách. Raná fáze je skutečně neorealistická a lze ji vyznačit zhruba lety 1945—1952. Calvino v této době píše o protifašistickém odboji a o poválečných proměnách společnosti. Je to ovšem velmi zvláštní neorealismus: odboj je v románu Cestičky pavoučích hnízd odzrcadlen často nechápavýma dětskýma očima a řada povídek z té doby má spíše lyrický charakter. Od roku 1952 Calvino zkouší nové cesty: publikuje Rozpůleného vikomta, fantastické divertimento na téma polarizace lidské osobnosti na dobro a zlo, a obnovuje tak ve stopách Swifta a Voltaira alegorické možnosti epiky. Zároveň tím opouští půdu neorealismu. V roce 1967 se pak stěhuje do Paříže, spřátelí se s Rolandem Barthesem a Raymondem Queneauem a začne pohlížet na literaturu jako na kombinatorickou operaci.

Jiří Pelán, překladatel


Zobraziť diskusiu (0)

Kosmické grotesky

Kosmické grotesky

Calvino Italo

Kosmické grotesky vznikaly v šedesátých letech 20. století a Italo Calvino jimi definitivně opouštěl klasické vyprávěcí postupy, neboť patřil k autorům, kteří neustále propátrávají nové cesty. Výchozím materiálem těchto povídek tentokrát nebyly lidské příběhy, nýbrž astrofyzikální a matematické teorie o vzniku vesmíru, fyzikální či genetické objevy a také filozofické spekulace. To vše nám zprostředkovává proteovský vypravěč jménem Qfwfq, jenž je – ve svých nekonečných proměnách – obrazem samotného vesmíru.

Kúpiť za 12,60 €

Podobný obsah

Kecy a politika: Radka Denemarková

Správy

Kecy a politika: Radka Denemarková

Se čtyřnásobnou držitelkou Magnesie Litery a členkou Německé akademie pro jazyk a literaturu Radkou Denemarkovou o tom, jestli je její literatura politická, o hořkém smíchu Franze Kafky a o tom, že literatura se musí dělat opravdově a naplno. Foto: Harald Krichel

Má cenu dívat se do budoucnosti optimisticky?

Správy

Má cenu dívat se do budoucnosti optimisticky?

Nové ostrovy – tak se jmenuje zatím poslední kniha Václava Cílka, známého geologa, klimatologa, spisovatele a popularizátora vědy. Pojednává o tom, jak se připravit na krizi ve městě, pokud z něj odejít nechceme nebo nemůžeme. Jak se na krizi připravit materiálně i psychicky, co mít jako první po ruce a proč je důležitý optimismus. Víc v podcastu Z druhé stránky.

Podcast Terezy Matějčkové: Je lež podmínkou života? I toho politického?

Správy

Podcast Terezy Matějčkové: Je lež podmínkou života? I toho politického?

„Kdybych neuměla lhát, nebyla bych svobodná,“ poznamenává si do svého deníku. Zvláštní kategorii tvoří politické lži. Hannah Arendtová je dělí na příklady klasického lhaní; politik v tom případě něco zatají nebo podá jinak, než jak to bylo. Ve svém eseji „Lhaní v politice“, který právě vychází v knize Krize republiky v nakladatelství Herrmann a synové, poznamenává, že leccos se změnilo a svět se potýká s moderním politickým lhaním. O co jde?