Za časů Františkova pontifikátu se jeho exhortace (čili shrnutí proběhlého synodu katolické církve) nebo encykliky (čili okružní list věřícím) staly čtením, které zajímá nejen katolíky. Důvodem je fakt, že se současný papež projevuje méně dogmaticky a víc láskyplně, než jeho předchůdci. Minimalizuje okázalost a maximalizuje milosrdenství a lidskou rovnost. Oč míň je s takovým přístupem spokojená konzervativní část církve, o to s větším zájmem mu naslouchá zbytek světa.

„‚Fratelli tutti.‘ Těmito slovy se svatý František z Assisi obrátil na své bratry a sestry a předložil jim způsob života, který se vyznačuje vůní evangelia. Z rad, které František dával, chci vybrat tu, v níž vyzývá k lásce, která přesahuje zeměpisné a vzdálenostní bariéry, a ve které prohlašuje za blahoslaveného každého, kdo miluje svého bratra ‚který je mu vzdálen, stejně jako toho, který je mu nablízku.‘ Svatý František svým prostým způsobem a přímo vyjádřil podstatu bratrské otevřenosti, která nám dovoluje uznávat, vážit si a milovat každého člověka, aniž je fyzicky blízko, bez ohledu na to, kde se narodil nebo kde žije,“ píše papež František hned v úvodu.

Encyklika si klade za cíl podporovat univerzální snahu o bratrství a sociální přátelství. Počínaje naším společným členstvím v lidské rodině, od uznání, že jsme bratři a sestry, protože jsme děti jednoho Stvořitele, všichni na stejné lodi, a proto si musíme být vědomi toho, že v globalizovaném a propojeném světě můžeme být spaseni pouze společně.

Bratrství je třeba podporovat nejen slovy, ale i činy. Skutky uskutečnitelné „lepší politikou“, která není podřízena finančním zájmům, ale slouží společnému dobru, je schopna postavit do středu důstojnost každého člověka a zajistit každému práci, aby každý mohl rozvíjet své vlastní schopnosti. Politika, která je odstraněna od populismu, je schopna najít řešení na to, co útočí na základní lidská práva, a jejímž cílem je definitivně eliminovat hlad a obchodování s lidmi. Zároveň papež František zdůrazňuje, že spravedlivějšího světa je dosaženo podporou míru, což není pouhá absence války. Vyžaduje to „řemeslnou zručnost“, práci, která zahrne každého. V souvislosti s pravdou musí být mír a usmíření „proaktivní“; musí usilovat o spravedlnost prostřednictvím dialogu ve jménu vzájemného rozvoje.

„Válka, teroristické útoky, rasové a náboženské pronásledování a mnoho dalších tupení lidské důstojnosti jsou posuzovány různě, v závislosti na tom, jak je to výhodné pro určité, prvořadě ekonomické zájmy. Co je pravda, pokud je to prospěšné pro někoho, kdo má moc, přestává být pravdou v okamžiku, kdy mu to už prospěšné není. Tyto případy násilí, je smutné to říct, se staly tak běžnými, že tvoří skutečnou ‚třetí světovou válku‘ bojovanou kousek po kousku.“

Papež jasně odmítá trest smrti, definuje ho jako „nepřípustný“. Ústřední reflexí je odpuštění, odpustit však, jak píše papež, neznamená zapomenout, ani se vzdát obrany práva člověka na ochranu své důstojnosti, což je dar od Boha. V pozadí encykliky je zřetelná pandemie Covid-19, která „neočekávaně propukla“, když začal tuto encykliku psát.

„Je pravda, že světová tragédie, jakou je pandemie Covid-19, přechodně oživila smysl pro to, že jsme globální komunitou, všichni na jedné lodi, kde problémy jednoho člověka jsou problémy všech. Znovu jsme si uvědomili, že nikdo se nezachrání sám; zachráněni můžeme být jen společně. Jak jsem v těch dnech řekl, ‚ta bouře odhalila naši zranitelnost a odkryla ty falešné a nadbytečné jistoty, na nichž jsme stavěli své denní programy, své projekty, návyky a priority… Uprostřed této bouře odpadla fasáda těch stereotypů, kterými jsme kamuflovali své ego, v ustavičné starostlivosti o to, jak vypadáme, a znovu se ukázalo neúprosné a blažené vědomí, že jsme součástí jeden druhého, že jsme si vzájemně bratry a sestrami.‘“

Encyklika, která obsahuje krátký úvod a je rozdělena do osmi kapitol, shromažďuje – jak sám papež vysvětluje – mnoho jeho výroků o bratrství a společenském přátelství, uspořádaných však v širším kontextu reflexe a doplněných o řadu dopisů a dokumentů, které papeži zaslali jednotlivci i skupiny lidí z celého světa.

Zdroj: podle Vatican News

Zobraziť diskusiu (0)