Dělník pera Honoré de Balzac
Je několik autorů, kteří se z existenčních důvodů uštvali psaním. Jedním z nich byl Francouz Honoré de Balzac (1799–1850). Právě vyšel soubor jeho osmi novel a povídek. Má za cíl představit Balzaca nikoli jako kritika společnosti a lidských neřestí, nýbrž jako spisovatele mnoha různých žánrových a tematických poloh. Text Epizoda z obodobí teroru vychází česky poprvé.
Vojenské
tematiky se chopil v novele Sbohem.
V nesmírně působivých, takřka apokalyptických výjevech líčí
katastrofu zdemoralizovaného francouzského vojska u břehu řeky
Bereziny při ústupu z Ruska v listopadu 1812; v další části
novely pak pozoruhodným způsobem portrétuje ženu, která v
důsledku válečných útrap zešílela. V novele Tajnosti
kněžny de Cadignan
zkušená, ba protřelá žena z vyšších kruhů, která zažila
mnohé a prohýřila nejen své jmění, koketuje a manipuluje s
mladým nesmělým spisovatelem tak, že ten v ní, zaslepen láskou,
vidí světici, čistou a vznešenou duši, trpící oběť svého
okolí. Balzac zde rozehrává, jak to umí jen on, dynamiku jejich
vztahu. Fantaskno, náboženská mystika a zločin jsou
námětem Usmířeného
Melmotha.
V co nakonec novela vyústí, zda v mravní ponaučení, ezoteriku,
či pouhou taškařici, musí posoudit sám čtenář. Ve zdánlivě
naivním a romantickém hávu je napsána Maskovaná
milenka.
Autor zde však zpracovává moderní téma radikální ženské
emancipace a nezávislosti – na muži, manželovi i otci svého
dítěte. Červená
hospoda reprezentuje
kriminální žánr. Balzac zde rozpřádá okolnosti brutální
vraždy německého obchodníka a zabývá se problémem svědomí a
morální spoluviny. Tři kratší povídky – Vášeň
na poušti, Ateistova
mše a Epizoda
z období teroru –
jsou ukázkou Balzacovy mistrovské drobnokresby při zpracování
specifických témat.
Honoré de Balzac (1799–1850) je francouzský spisovatel, tvůrce rozsáhlého prozaického cyklu, který nazval Lidská komedie. Téměř devadesát románů a novel tohoto cyklu si klade za cíl zobrazit v celé šíři společnost, v níž autor žil, i vnitřní emocionální a duchovní svět jednotlivce.
Sám Balzac byl nespoutaným živlem. Na spisovatelskou dráhu se dal přes odpor rodiny, která pro něj plánovala kariéru notáře, a v prvních letech se živil psaním anonymních brakových románů v romantickém duchu. Celý život se krom toho věnoval různým pochybným podnikatelským aktivitám. Když na tom byl finančně dobře, nakoupil akcie, ale zkrachoval. Musel pak psát velmi intenzivně, aby zaplatil své dluhy. Psal pro výdělek a výhradně v noci. Do dějin literatury vstoupil i jako legendární „dělník pera“, známý svou mimořádnou pracovitostí; kromě psaní románů působil takřka po celý tvůrčí život i jako novinář a kritik. Kvůli hektickému životnímu tempu umírá v pouhých padesáti letech a je fascinující, jak rozsáhlé dílo dokázal za tak krátkou dobu vytvořit.
použity materiály nakladatelství Maraton