Podle Matochy je druhý díl vážnější a temnější. „V dialogu na konci prvního dílu je zárodek budoucího sporu mezi Jirkou a En, který jednoho dne musel vyplout na povrch,“ popisuje autor. Do detailů o příběhu se však pouštět nechce, aby čtenářům nevyzradil příliš.

„Když jsem dopsal první Prašinu, bylo mi jasné, že se do toho úžasného světa chci ještě vrátit. V příběhu zůstalo tolik volných konců, drobných narážek a otevřených otázek,“ říká autor.

Prašinu čeká třetí díl i film

Příběh s podtitulem Černý merkurit se odehrává pár měsíců po prvním díle. Přímo v tajemné čtvrti si Jirka a En vybudovali klubovnu zvanou Doupě a objevili prašinskou část Krchleby „Fascinovala mě představa opuštěné čtvrti pohřbené pod sněhem a věděl jsem, že Karel Osoha dokáže kouzlo zasněžené Prašiny převést do ilustrací, ve kterých bude ten chlad a to ticho hmatatelně přítomné.“

Prašině se povedlo přivést děti ke čtení. Prvního dílu se prodalo téměř 20 tisíc výtisků a objevuje se v doporučené školní četbě, získal také Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství. Studio Bionaut připravuje hraný celovečerní film, na kterém se Matocha podílí. A v roce 2020 by měl vyjít závěrečný třetí díl knižní série. „Jsem nadšený, jak se Prašina během posledního roku rozšířila a začala žít svým životem i mimo knižní stránky, říká Matocha. „Slyšel jsem o několika skautských oddílech, které podle Prašiny měly celoroční hru, sám jsem se jedné velké hry podle Prašiny nedávno zúčastnil v Táboře. Moc se těším i na film, i když si ještě pořád nedokážu úplně představit, že se s Jirkou a En potkáme naživo.“

Novodobá Stínadla

Matocha se narodil v Olomouci, do Prahy odešel na vysokou školu studovat matematiku, dnes vyvíjí software pro mobilní telefony. „Jako kluk jsem přečetl prakticky všechny foglarovky a mám je pořád moc rád, i když už dneska působí trochu archaicky,“ říká. „Když jsem si představoval Prašinu, Stínadla mě určitě hodně ovlivnila. Od svých sedmi let působím ve skautském oddíle, od vlčete jsem se postupně vypracoval až na vedoucího oddílu, takže ta foglarovská poetika je mi hodně blízká,“ vysvětluje Matocha.

Podle knihy patřila Prašina ještě v druhé půlce devatenáctého století mezi nejvýstavnější pražské čtvrti, kolem dvou pahorků mezi dnešním Václavským a Karlovým náměstím se stavěly honosné měšťanské domy, sázely se parky a dláždily silnice. Na Prašině žil a tvořil Franz Kafka, narodil se tam Karel Hynek Mácha a v roce 1857 také Hanuš Nápravník, smyšlený vynálezce a génius, kterého Matocha představuje jako jednoho z největších mužů své doby.

Do slovenštiny knihu přeložila Marta Blašková Maňáková.

použity texty nakladatelství Paseka

Zobraziť diskusiu (0)