Úvodem (ukázka)

Od první poloviny sedmdesátých let se stal výraznou inspirací pro kulturní underground, když jeho texty zhudebnila hudební skupina The Plastic People of the Universe. Pro Ivana Martina Jirouse, Vratislava Brabence, Petra Placáka či Jáchyma Topola se Zbyněk Fišer alias Egon Bondy stal guruem, který podle jejich přesvědčení ztělesňoval kontinuitu s poúnorovou podzemní kulturou. Býval vnímán jako naprosto nezávislý intelektuál, který po celé období stál v opozici proti komunistickému režimu.

Tento nekritický přístup paradoxně dodnes částečně přetrvává, ačkoliv záhy po roce 1989 vešlo ve známost, že Zbyněk Fišer byl dlouholetým spolupracovníkem komunistické tajné policie. Od roku 1961 až do roku 1989 byl s přestávkami pod krycími jmény „Klíma“, „Zbyněk“, „Mao“ a „Oskar“ nasazen do mnoha tajných akcí Státní bezpečnosti proti domácí i exilové opozici. Zájem Státní bezpečnosti o jeho osobu se ovšem různým způsobem projevoval i v obdobích, kdy nebyl registrován jako její (tajný) spolupracovník. Nejstarší výskyt jména Zbyněk Fišer ve fondech tajné policie je doložen v dokumentu pocházejícím již z roku 1949.

Předkládaná publikace má dvě části, které jsou přes svou provázanost například v kritickém aparátu samostatným dílem každého z nás, jejích autorů. Při archivním výzkumu jsme dlouhodobě spolupracovali, poskytovali si vzájemně výsledky bádání a podrobně konzultovali nejrůznější otázky.

První částí knihy je interpretační studie Miroslava Vodrážky, nazvaná Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla. Její titul je inspirován teoretickým spisem filosofa postmoderny Umberta Eca Otevřené dílo. Ačkoliv se studie zaměřuje na zkoumání života a díla Zbyňka Fišera | Egona Bondyho a nejrůznější polohy bondyovského mýtu, který je specifický tím, že byl dlouhodobě vytvářen nejen samotným autorem, různými aktéry a skupinami, ale zejména nebyl možný bez tajných plánů StB, přesto je spíše případovou studií o teoretických předpokladech vzniku moderních mýtů v duchu „odpařování dějin“.

Druhou částí knihy je edice celkem 234 archivních dokumentů Státní bezpečnosti z období 1949—1989, které vybral a kritickým poznámkovým aparátem opatřil historik Petr Blažek. Doplněny jsou přepisem čtyř dopisů, které si editor v roce 2005 vyměnil se Zbyňkem Fišerem. Vybrané archivní dokumenty odrážejí různorodost vztahů Zbyňka Fišera | Egona Bondyho a Státní bezpečnosti. Uloženy jsou jak v operativních svazcích a vyšetřovacích spisech, tak i v nesvazkové agendě zachované ve fondech různých útvarů bezpečnostního aparátu komunistického režimu, které byly zejména součástí kontrarozvědky Státní bezpečnosti. Přes rozsáhlé skartace se podařilo editorovi shromáždit reprezentativní soubor archivních pramenů přibližujících základní rámec zmíněných vztahů včetně období, kdy byl Zbyněk Fišer registrován Státní bezpečností jako její tajný spolupracovník. Současně jsou editované dokumenty důležitým zdrojem informací pro biografie mnoha jiných historických postav a pro nejrůznější témata související například s dějinami protikomunistické rezistence a alternativní kultury.

Archivní dokumentace bývalých bezpečnostních aparátů, bez níž by tato publikace nevznikla, představuje v současnosti významný historický pramen pro poznání různých stránek dějin komunistického režimu v Československu. Toto obecné tvrzení platí především pro zkoumání projevů opozičních aktivit, které Státní bezpečnost různým způsobem monitorovala a snažila se o jejich minimalizaci. Represivní a mocenské opory režimu byly od konce čtyřicátých let budovány podle sovětského vzoru jako politické policie s masivními byrokratickými aparáty, které vyprodukovaly ohromné množství písemností, mezi nimiž se také nacházejí dokumenty, z nichž vyšli autoři této publikace.

............

Petr Blažek — Miroslav Vodrážka

Zobraziť diskusiu (0)