Gombrichovu Příběhu umění je 75 let
I po třičtvrtě století je pořád základní literaturou pro studenty dějin umění i milovníky umění vůbec. Artforum navozilo na Slovensko za 35 let svojí existence této knihy v českém vydání tuny – a to v tomto případě pravděpodobně není přehnané. Co je to za knihu? Kdo je její autor?
Ernst Hans Gombrich se narodil v roce 1909 v císařské Vídni do bohaté židovské rodiny, která byla součástí sofistikovaného společenského a kulturního prostředí. Otec byl právník, matka pianistka a do okruhu rodinných přátel patřila řada tehdejších významných kulturních osobností Vídně.
Gombrich vystudoval dějiny umění, doktorát získal v roce 1933, ale už v roce 1936 odešel se svou budoucí ženou, klavíristkou Ilse Hellerovou, do Londýna. Za 2. světové války pro BBC World Service monitoroval vysílání německého rozhlasu a když v dubnu 1945 zaslechl Brucknerovu Sedmou symfonii, kterou autor složil po smrti Richarda Wagnera, přesně odhadl, že Adolf Hitler je mrtev a okamžitě informoval Winstona Churchilla. Po válce spojil svůj profesní život s Warburg Institute na University of London, kde pracoval až do své smrti v roce 2001.
Celý svůj život se obracel ke dvěma skupinám čtenářů: na vědeckém poli získal uznání zejména pro svou práci o renesanci a psychologii vnímání, ale také pro své myšlenky o kulturní historii a tradici; širší, neodborné publikum milovalo jeho knihy pro srozumitelnost a bezprostřednost textů a schopnost prezentovat vědeckou práci jasným a nekomplikovaným způsobem.
Otevřené dveře do světa umění
Gombrichova první kniha, a jediná, kterou nenapsal v angličtině, byla Eine kurze Weltgeschichte für junge Leser vydaná v Německu v roce 1936. Byla velmi populární a přeložena do několika jazyků, ale v angličtině nebyla k dispozici až do roku 2005, kdy byl vydán překlad revidovaného vydání pod názvem A Little History of the World (česky Stručné dějiny světa pro mladé čtenáře, Argo 2013). Většinu tohoto překladu a revize provedl sám autor a po jeho smrti ji dokončila jeho dlouholetá asistentka a sekretářka Caroline Mustill a jeho vnučka Leonie Gombrichová.
Kniha The Story of Art (Příběh umění) byla poprvé vydaná v roce 1950, byla původně také určena pro dospívající čtenáře a dodnes je považována za jeden z nejsrozumitelnějších úvodů do dějin umění. Mezi další významné publikace patří Art and Illusion z roku 1960 (česky Umění a iluze, Argo 2019), kterou kritici považují za jeho nejvlivnější a nejdalekosáhlejší dílo. Argo vydalo i jeho nejdůležitější vědecké dílo O renesanci (ve dvou svazcích 2021 a 2022) a Smysl pro řád. Studie o psychologii dekorativního umění, která navazuje na Umění a iluzi (2021).
Proč číst Příběh umění
Klíčem k oblibě této knihy je zjevně Gombrichovo rozhodnutí pojmout dějiny výtvarného umění právě jako příběh; ne jako přehled faktů, letopočtů, dějinných pohybů a životopisných údajů, ale jako vyprávění. Ani v něm není nouze o fakta, ale Gombrich zde především učí čtenáře dívat se, uvidět, co malíř do obrazu vložil a jak toho docílil. Jeho výklad se ovšem opírá o velké množství uvážlivě vybraných reprodukcí, díky nimž je Příběh umění i působivou kartotékou nejzajímavějších děl ze všech období vývoje výtvarného umění.
Jen za autorova života vyšla kniha nejméně šestnáctkrát, v průběžně doplňovaných a zpřesňovaných vydáních. Český překlad z roku 1992 vyšel poprvé v Odeonu, pak v Mladé frontě, od roku 1997 je součástí zlatého fondu Arga a vychází v opakovaných dotiscích. Tyto statistiky svědčí o trvalé oblibě této práce, ve které autor využil naplno své mimořádné erudice a schopnosti výtvarné dílo skutečně vidět, vnímat, přečíst. V novém dotisku je nyní k dispozici všem, které tato výjimečná práce zatím míjela.
text z blogu Arga
