Jáhen King Kong – román o černošském Brooklynu na konci 60. let
V románu Jáhen King Kong vystupují podivíni, kolonie mravenců i záhadná hromada sýra. Za třicet let na literární scéně si James McBride vybudoval pověst moderního klasika, jako scenárista spolupracoval na filmech se Spikem Leem, od prezidenta Obamy získal Národní medaili za to, že „zlidšťuje složitou diskusi o rasové problematice“.
McBride umístil děj románu do roku 1969 na fiktivní newyorské sídliště Cause Houses. Sám autor na podobném místě vyrůstal. Jak v jednom rozhovoru poznamenal, jeho čtvrť připomínala spíš velkou „vesnici“, kde se všichni vzájemně znají. Přestože sem začínají ve velkém pronikat drogy, bují tu násilí a skoro každý druhý mladistvý za sebou má pobyt v nápravném zařízení, McBrideův román nevyznívá ani depresivně, ani poraženecky. Od začátku z něj sálá radost ze života, humor a pospolitost.
Podle redaktora českého vydání Martina Svobody si zakotvení v newyorské černošské komunitě konce 60. let žádalo od překladatelky Barbory Puchalské nejen hluboké rešerše, ale i velkou vynalézavost při převodu kulturních narážek či vtipů. „Jáhen King Kong je přesně takový pikareskní román, jaký by napsal Jaroslav Hašek, kdyby pobýval a tvořil v newyorském Brooklynu na konci šedesátých let,“ říká Svoboda. „McBrideův text je jazyková hostina. Propracovaná fraška s bohatou černošskou angličtinou v několika slangových odstínech a skrytými vrstvami významu, které se postupně odhalují, až do sebe ve finále hladce zapadnou,“ dodává.
Hned v první kapitole jsou představeny všechny hlavní postavy, na dvě desítky obyvatel sídliště napříč rasami i jazyky. Afroameričané, Portoričané, Italové, Irové, ti všichni spolu žijí na relativně malém území, ohraničeném baptistickým kostelem Pěti koutů na jedné a vodami přístavu na druhé straně. Sledujeme panoptikum podivínů a ztroskotanců, počínaje opileckým jáhnem Sačmenem, přes jeho kumpána Parase a irsko-amerického poldu Čurbyho až po stoletou sestru Paul. O pár kapitol dál se k sídlištnímu koloritu přidá početná kolonie mravenců. A vše korunují hromady sýra, které se pravidelně a záhadně objevují v suterénu jedné z budov.
„Stačilo přečíst si první kapitolu a bylo mi jasné, že mám před sebou literární lahůdku, a jako překladatelka několik měsíců tvrdé práce,“ říká Puchalská. „Při překladu často poslouchám písničky nebo sleduju filmy a seriály z dané doby, a ne jinak tomu bylo i u Jáhna. Pro lepší představu o tom, jak to vypadalo na newyorských sídlištích v 60. letech minulého století, jsem hledala dobové fotografie a novinové články.“
James McBride (1957) je oceňovaný autor, hudebník a scenárista. Jeho přelomové memoáry The Color of Water, vydané v roce 1996, jsou považovány za americkou klasiku, prodaly se v milionech výtisků a čtou se ve školách po celých Spojených státech. McBride je držitelem několika čestných doktorátů a v současné době působí na Newyorské univerzitě.
