Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Jáhen King Kong – román o černošském Brooklynu na konci 60. let

V románu Jáhen King Kong vystupují podivíni, kolonie mravenců i záhadná hromada sýra. Za třicet let na literární scéně si James McBride vybudoval pověst moderního klasika, jako scenárista spolupracoval na filmech se Spikem Leem, od prezidenta Obamy získal Národní medaili za to, že „zlidšťuje složitou diskusi o rasové problematice“.

McBride umístil děj románu do roku 1969 na fiktivní newyorské sídliště Cause Houses. Sám autor na podobném místě vyrůstal. Jak v jednom rozhovoru poznamenal, jeho čtvrť připomínala spíš velkou „vesnici“, kde se všichni vzájemně znají. Přestože sem začínají ve velkém pronikat drogy, bují tu násilí a skoro každý druhý mladistvý za sebou má pobyt v nápravném zařízení, McBrideův román nevyznívá ani depresivně, ani poraženecky. Od začátku z něj sálá radost ze života, humor a pospolitost.

Podle redaktora českého vydání Martina Svobody si zakotvení v newyorské černošské komunitě konce 60. let žádalo od překladatelky Barbory Puchalské nejen hluboké rešerše, ale i velkou vynalézavost při převodu kulturních narážek či vtipů. „Jáhen King Kong je přesně takový pikareskní román, jaký by napsal Jaroslav Hašek, kdyby pobýval a tvořil v newyorském Brooklynu na konci šedesátých let,“ říká Svoboda. „McBrideův text je jazyková hostina. Propracovaná fraška s bohatou černošskou angličtinou v několika slangových odstínech a skrytými vrstvami významu, které se postupně odhalují, až do sebe ve finále hladce zapadnou,“ dodává.

Hned v první kapitole jsou představeny všechny hlavní postavy, na dvě desítky obyvatel sídliště napříč rasami i jazyky. Afroameričané, Portoričané, Italové, Irové, ti všichni spolu žijí na relativně malém území, ohraničeném baptistickým kostelem Pěti koutů na jedné a vodami přístavu na druhé straně. Sledujeme panoptikum podivínů a ztroskotanců, počínaje opileckým jáhnem Sačmenem, přes jeho kumpána Parase a irsko-amerického poldu Čurbyho až po stoletou sestru Paul. O pár kapitol dál se k sídlištnímu koloritu přidá početná kolonie mravenců. A vše korunují hromady sýra, které se pravidelně a záhadně objevují v suterénu jedné z budov.

„Stačilo přečíst si první kapitolu a bylo mi jasné, že mám před sebou literární lahůdku, a jako překladatelka několik měsíců tvrdé práce,“ říká Puchalská. „Při překladu často poslouchám písničky nebo sleduju filmy a seriály z dané doby, a ne jinak tomu bylo i u Jáhna. Pro lepší představu o tom, jak to vypadalo na newyorských sídlištích v 60. letech minulého století, jsem hledala dobové fotografie a novinové články.“


James McBride (1957) je oceňovaný autor, hudebník a scenárista. Jeho přelomové memoáry The Color of Water, vydané v roce 1996, jsou považovány za americkou klasiku, prodaly se v milionech výtisků a čtou se ve školách po celých Spojených státech. McBride je držitelem několika čestných doktorátů a v současné době působí na Newyorské univerzitě.

Zobraziť diskusiu (0)

Jáhen King Kong

Jáhen King Kong

McBride James

Brooklyn, konec 60. let. Starý svérázný jáhen jednoho dne nakráčí před místního dealera, kterého ještě nedávno učil hrát baseball, a postřelí ho. Spustí tak kaskádu událostí, jež změní život nejen jim dvěma, ale celé různorodé komunitě žijící ve „špatné čtvrti“.

Kúpiť za 21,15 €

Podobný obsah

Fedor Gál 70

Správy

Fedor Gál 70

Fedor Gál je pro mě jedním z lidí, kteří symbolizují moderní svobodné Slovensko. Navíc - jsem obdivovatel jeho přímé řeči.

Dva dojímavé príbehy

Správy

Dva dojímavé príbehy

Niekedy otvorím knihu a cítim, že teraz je ten správny čas, kedy si ju musím prečítať. Nedávno som prečítal 2 knihy, ktoré majú niečo spoločné. Hlavným hrdinom týchto kníh je muž, ktorému zomrela manželka a on sa nevie s jej stratou vyrovnať. A keďže život bez milovanej ženy pre týchto mužov nemá zmysel, hľadajú spôsob, ako ho ukončiť.

Zbrane Kornela Földváriho

Správy

Zbrane Kornela Földváriho

„No nie je ten život zlomyseľné prasa, ktoré sa vyžíva v detinských schválnostiach a dobre sa zabáva na našich reakciách?“ Napísal raz Kornel Földvári svoje milovanej sestre Irene Lifkovej. Roky jej spolu so svojou ženou Naďou písal každý týždeň jeden dva listy, písal ich na stroji a posielal poštou do Trenčína.