Jan Žižka a krize pozdního středověku Evropy
Moderní biografie Jana Žižky vychází v roce, kdy se připomíná 600. výročí výbuchu husitské revoluce. Kniha Petra Čorneje předkládá novou a objevnou interpretaci, široká veřejnost tak má příležitost porozumět významné kapitole národních dějin a vyrovnat se i s jejich stinnými stránkami.
Velká Žižkova biografie má 856 stran a doprovází ji na 180 obrázků. Nepřemožený válečník v ní vystupuje jako odvážný, statečný, impulsivní a hluboce věřící polní velitel, jehož rozporuplné skutky motivovala upřímná oddanost husitskému pojetí božího zákona i touha odčinit osobní poklesky. Autor Petr Čornej vnímá husitskou dobu v širokém mezinárodním kontextu jako pozoruhodný, velký i tragický pokus nalézt cestu z labyrintu krize pozdně středověké Evropy.
Příběh se odehrává na pozadí barvitého dějinného panoramatu, jež pomáhá porozumět Žižkovu vnitřnímu světu a motivaci jeho činů. Jeho fenomenální úspěchy vyrůstají i z nesporného charismatu, které mu nemohou upřít ani jeho nepřátelé. Již v průběhu svého života se stal ikonou stoupenců husitského programu a zároveň objektem nenávisti svých protivníků.
Podle Jaroslava Boubína z Historického ústavu AV ČR se jedná o mimořádně přínosné dílo. "Naše dějepisectví se konečně dočkalo moderní Žižkovy biografie, která je odborně dokonale fundovaná a zároveň čtenářsky velice vstřícná i vůči laickým zájemcům z řad široké veřejnosti," říká Boubín. "Navíc je nepochybné, že má značný potenciál vyvolat rozsáhlou diskusi," myslí si Boubín.
Kniha zachycuje Žižkův život na pozadí přelomového období pozdního středověku, kdy se i v českém prostředí začínají projevovat první vlivy renesance. "Široký kontext Čornejova vyprávění otevírá cestu k pochopení důvodů, proč se Žižka zdánlivě náhle vynořil z okraje společnosti na výsluní velkých dějin," říká Zdeněk Vybíral z Husitského muzea v Táboře. "Zároveň poznáváme i důsledky vojevůdcových činů, jež se projevovaly ještě dlouho po jeho smrti," dodává.
Žižkův životopis chyběl na českém knižním trhu rovných padesát let. Posledním zpracováním osudů husitského vojevůdce byla publikace Františka Šmahela vydaná v nakladatelství Melantrich na sklonku roku 1969. Přitom v blízkém i vzdálenějším zahraničí knihy o Žižkovi vycházely, například obsáhlá polská monografie Anny Panerové z roku 2002 nebo kniha Warrior of God (Boží bojovník), kterou v roce 2009 vydal v Londýně Victor Verney. Po monumentální čtyřsvazkové práci Josefa Pekaře, vydané v letech 1927 až 1933, je Čornejova kniha druhé nejrozsáhlejší dílo, které bylo o Žižkovi napsáno.
Petr Čornej
Petr Čornej (1951) je jeden z nejznámějších současných českých historiků. Zaměřuje se na dějiny pozdního středověku, zejména na husitství, dějiny historiografie a výzkum dějinné paměti. Před rokem 1989 pracoval v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, poté přednášel na Filozofické fakultě UK, vedl katedru dějin a didaktiky dějepisu na Pedagogické fakultě UK, učil na Literární akademii a od roku 2013 působí v Akademii věd ČR. Je autorem či spoluautorem mnoha knih, včetně dvou dílů Velkých dějin zemí Koruny české.