Sám sebe Fuchs naopak prezentuje jako zachránce skutečného filosofického myšlení, které nepodléhá povrchní době. Halík je prý ukázkovým příkladem nekritického myšlení, myšlenkovým populistou, který bezpracně a pohodlně pluje médii a místo kritické filosofické metody jen trvá na modernistických filosofických floskulích. V svých důsledcích znamená jeho veřejné vystupování a psaní podporu sil, které rozvrací tradiční Západ. Formou jakési soft-totality jsou využíváni právě takoví lidé, jako Halík, k prosazování neomarxistických cílů. To co začal Kant a pokračovali v tom Hegel, Nietzsche, Heidegger a Habermans, tak tyto omyly způsobu poznávání, tuto relativizaci mravního řádu, a z toho vycházející katastrofální lidské jednání, tak v této apokalypse sehrává prý Halík pouze úlohu populárního mediálního papouška. Tím, jak zpívá ve sboru s falešným výkladem lidských práv, rozbíjí prý podobně, jako neomarxisté, jednak přirozené učení katolické církve, jednak společenský řád neideologického liberalismu, opřený o pravou svobodu jednotlivce a skutečné mravní jednání. S pravdou o těchto věcech si ale prý Halík velké starosti nedělá a vystačí si s potleskem současného perverzního myšlenkového mainstreamu.

„Když se dnes objeví někde kritika na Tomáše Halíka, musí se počítat s tím, že to vyvolá spoustu námitek. Když je té kritiky celá kniha, tak to už je píchnutí do vosího hnízda. Námitky se určitě pohrnou a očekávám, že nejvíc těch výhrad a námitek bude psychologických.Takže se asi dozvím, proč asi jsem tuhle knihu psal. Psal jsem ji proto, že mám mindrák z Tomáše Halíka. Psal jsem ji proto, že mě sžírá závist, a tak se chci na velikánovi trochu zviditelnit.A není divu: zatímco Halíkovy knihy se čtou po tisících v celém světě a nutno uznat, že jsou to svěží knihy, tak moje nudné tlustospisy se čtou po jednotkách a ještě jen u nás. Zatímco Halík obdarovává svými knihami papeže, myslím, že všechny tři poslední, tak já mohu obdarovat svými knihami jen bezejmenné škarohlídy.Tomáše Halíka zvou do televize každou chvíli, mě nepozvali nikdy.Ale vážněji: kritiku jistě vyvolá už podtitul knihy – copak je Tomáš Halík nějaký neomarxista? Jistě, že není.On jenom vášnivě podporuje programy totalitní neomarxistické ideologie.Multikulturalismu, gender-feminismus, pervertovaná lidská práva, politickou korektnost. To všechno od univerzit, přes politické sekretariáty až po média.“ (Jiří Fuchs při uvedení knihy 14.8. 2019)

Na člověka 21. století dýchne z knihy Jiřího Fuchse nefilosofická, čistě psychologická tíseň. Místo pomýleného Halíka má tedy církev vypadat jak? Jako církev dnešního slovenského arcibiskupa Orosche? Jako křesťanství českého kardinála Duky? I kdyby mnoho filozofových výtek vůči Halíkovi bylo správných, chce opravdu dnešní katolík filosoficky chránit Západ právě před lidmi typu Tomáš Halík? Je skutečně tak skvělá ta 100% filosofická metoda myšlení, která dovede neomylně člověka od Halíka k Okamurovi nebo Harabínovi? Nemusí být člověk ani filosoficky ani psychologicky vzdělaný na to, aby si vybral. Nějak jakoby k životu Fuchsova logicko-kritická metoda nestačila. A celospolečensky jeho vývody vlastně znamenají co? Že Kotleba odpovídá víc jeho logicko-kritické filosofické metodě než Halík? To jsme se ale s přirozenou filosofií dostali do pěkných končin. Tady se má hledat lidská svoboda? Tady bytuje ten mravní řád? Tady pracujeme s tou antickou metafyzikou?

Jiří Fuchs má klasickou metodu ano – ne pro získávání pravdy. Odvozuje ji přes Aristotela a Tomáše Akvinského až do dneška. Od Kanta se podle něj filosofie mýlí. A škodí prakticky lidem. Evropu dnes podle něj ovládají neomarxisté.Evropská unie je stejná jako politbyro SSSR.Halík slouží neomarxistům. Promiňte, filozofe, je vaše logicko-kritická metoda opravdu v pořádku? Je příliš smělé vyvodit z ní, že než se pokoušet o nějakou klopotnout formu kriticky-nelogické demokracie, plodící možná občas strašné neomarxismy, je lepší zkusit to spíš s nějakým autoritářským filosoficky logickým režimem ala vojenská protirelativistická junta? Pobít ty současné „relativistické neomarxisty“ a nastane na světě filozofická správnost?

Jiří Fuchs (1947) je filosof, šéfredaktor Distance - revue pro kritické myšlení, lektor Academia Bohemica, spolupracovník Občanského institutu, autor sedmizvazkové řady FILOSOFIE (Krystal OP, Praha 1997 – 2007).

Tomáš Halík (1948) český katolický kněz, teolog, religionista, sociolog, psycholog, a filozof. Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je farářem akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie.

Zobraziť diskusiu (0)