Tomáš Weiss
9.9.2024
Jirouse na vás!
Před osmdesáti lety se na české Vysočině, konkrétně v Humpolci, narodil Ivan Martin Jirous (23. 9. 1944–2011). Každý za život nasbírá pár jmen, osudů a příběhů, na které si v určité životní situaci vzpomene. Když se začnou nějací mocipáni roztahovat, když začnou nějací tajtrdlíci nařizovat, co je a co není kultura, osobně si vždycky vzpomenu na Jirouse.
Jasně, že v něm, jako v každém z nás, žili na kupě andělé a
ďábli. Svoji svobodomyslností uměl být pěknou osinou v zadku.
Hlavně bolševikům, ale taky kravaťáckým chytrolínům. Jeho
svoboda byla vlastně nebezpečná pro kohokoliv, kdo mu na ní chtěl
šáhnout. Samozřejmě, že je to lidsky strašně komplikované
nastavení – jeho blízcí by mohli vyprávět. Ale chybí ta jeho
rabiátskost a přímost. Ta bytostná frajeřina, kterou je dobré
si připomenout, když s vámi chce někdo vytírat podlahu. Jak
zpívá Piussi: nasadit život ako sombréro, s Magorom, s Magorom.
