Kdo vlastně může za nástup totality?
Dnes je 25. února, v Česko-Slovensku připomínka nástupu komunistické totality, zítra, 26. února, je to 50 let od smrti německého psychiatra a filosofa Carla Jasperse (1883 - 1969), který o tématu zavinění totality nacistické, napsal v roce 1946 legendární knihu Otázka viny.
Karl Jaspers - Otázka viny
V roce 1946, tedy těsně po druhé světové válce, píše Karl Jaspers práci - Otázka viny – příspěvek k německé otázce, kde se zamýšlí nad vinou a odpovědností obecně a jako praktický příklad pro jeho teorie mu slouží vina německého národa za druhou světovou válku a zločiny spáchané během ní. Jaspers v knize nejprve rozděluje čtyři druhy viny. Jsou to:
1. Kriminální vina – týká se činů, které porušují jednoznačné stanovené zákony, instancí, která se touto vinou zabývá je soud.
2. Politická vina – vztahuje se k činům státníků a příslušnosti k určitému státu (všichni občané odpovídají za to, jakou mají vládu).
3. Morální vina – platí pro činy, kterých se dopustím jako jednotlivec – jsem za ně morálně zodpovědný, neplatí zde věta – rozkaz je rozkaz – to, že pouze plním rozkaz není polehčující okolnost - instancí pro tento druh viny je vlastní svědomí.
4. Metafyzická vina – jestliže jsem neučinil všechno, co jsem mohl, abych zabránil zločinu, jsem spoluvinen – týká se mne metafyzická vina - instancí zabývající se touto vinou je jedině Bůh.
Každý z těchto druhů vin vede k nějakému důsledku. U kriminální viny je důsledkem trest, o němž rozhodne soudce, pro politickou vinu je důsledek ztráta nebo omezení politické moci, z morální viny vyrůstá morální náhled a tím i pokání a obroda – vnitřní proces, který má důsledky i ve vnějším světě, a z metafyzické viny vyplývá proměna vědomí vlastního Já před Bohem a může vést k počátku nového vnitřního života. Dále je podle Jasperse nutné určit kdo, koho a jak je možně soudit (posuzovat). Výčitky mohou přicházet zvenčí (ze světa) a ty mají smysl jen, pokud se jedná o zločin a politickou vinu. Nebo mohou přicházet zevnitř (z vlastní duše) a ty se týkají morálního selhání a vlastní metafyzické křehkosti.
Zabývá se i tím, zda je možné, soudit pouze jednotlivce nebo i celý kolektiv. Dochází k závěru, že jednotlivce můžeme soudit za zločin. A co se kolektivu týká, je nesmyslné obviňovat například celý národ jako celek, ale vždy máme obvinit pouze jednotlivce. Podle Jasperse národ nemůžeme učinit individuem, takže nemůže být zločincem, nemůže jednat mravně nebo nemravně a nemůže nést vinu v jakémkoli smyslu. Kolektivní vina národa tedy nemůže existovat ....
ukázka z bakalářské práce Otázka viny v díle Karla Jasperse a Hannah Arendtové, Brno 2007, autor práce: Petra Preisová