Jak napsala Jana Cíglerová z Nového deníku ve svém bleskurychlém referátu na Twitteru: jedním z hlavních vzkazů knihy je, že Donald Trump není kompetentní vést zemi a v jeho nejbližším týmu jsou lidé, kteří pracují proti němu, a to s jediným cílem: ochránit zemi před jeho vládou.

„Ekonomický poradce Gary Cohn pak v knize přiznává, že třetina jeho práce v Bílém domě spočívala v tom, odradit prezidenta od některých jeho nevhodných nápadů. Nejde o to, co pro tuhle zemi děláme, ale v čem zabráníme jemu, aby to udělal on - cituje ho Woodward. (Cohn opustil Bílý dům letos v dubnu.) Cíglerová také píše: „Velmi cennou stránkou knihy je nespočet historek, příběhů a citací vyjádření, které novinář do knihy nasbíral. Jak sám popsal, s některými lidmi udělal až devět systematických rozhovorů, jejichž přepisy měly na pět set stran. Jeho pečlivá, metodická práce z knihy činí bezesporu zatím nejkvalitněji sepsané dílo o pozadí Trumpovy administrativy. Bez vnucování názoru nebo stranění vypovídá o tom, jak se mnohá rozhodnutí Bílého domu dělají na koleně a klíčové funkce zastávají lidé bez náležitých zkušeností.“

A jak píše Jiří Sobota na web stránkách Respektu: „Woodward tvrdí, že s ním v Bílém domě mluvil prakticky kde kdo - a vše tomu nasvědčuje. Samozřejmě nikoliv na jméno, novinář svou metodu nazývá deep background, což v praxi znamená, že vše, co mu lidé řeknou, může použít, ovšem bez uvedení zdroje. Informace se pak snaží potvrdit doptáváním u dalších zdrojů a doložit pokud možno písemnými nebo jinými dokumenty - poznámkami či deníkovými záznamy, které si dotyční v inkriminované době dělali, ale i různými účetními záznamy či programy schůzek. Rozhovory samotné si Woodward buď nahrává, nebo si k nim většinou alespoň dělá písemné poznámky. Metoda deep background se liší od obvyklého off the record - tedy informací mimo záznam, které každý člověk, který se motá okolo politiky, celkem bez problémů trousí s vědomím, že je dotyčný novinář stejně nemůže použít, a jsou tudíž tak nějak k ničemu….Knihy jako právě vydaný Fear jsou vlastně uměním možného. Lidé, kteří vynášejí informace, potřebují chránit své životy a kariéry. Veřejnost se zase potřebuje dozvědět, co se v zákulisí odehrává. Ve hře je přitom jisté riziko a celá metoda trochu zavání starými dobrými mediálními časy, které se již nejspíš nevrátí. Bude zajímavé sledovat, jak Woodward přežije atak ze strany administrativy, která je už plně zakořeněná ve světě, v němž pravda neexistuje.“

Zobraziť diskusiu (0)