Pro úplnost zapisujeme, co tomuto e-mailu v Atlantisu předcházelo a co následovalo:

Dne 3. ledna 1999 napsal Ludvík Vaculík do Atlantisu mé mamince Jitce Uhdeové: „Co se výzvy k dodání dalšího rukopisu týče, tedy žádný vydatelný nemám. Uzavřel jsem 20 let vznikající Starou postel, kterou nemíním vydat, nejde to. Ale dávám to některým přátelům a kritikům číst, abych se něco dověděl a aby se o rukopisu, o jehož osudu ať rozhodnou kdysi jiní, vědělo. Při nějaké příležitosti bych ho rád dal přečíst... Milanovi. Protože.“

Rukopis později Ludvík Vaculík předal k nám domů. Je to po čítačový otisk (dále „otisk A“) čítající titulní list a 130 číslovaných stran včetně Obsahu. Na titulním listě stojí: „Ludvík Vaculík STARÁ POSTEL (1978–1998)“. Na s. 1 je báseň Černá herna, na s. 2 stojí: „1. Postel“, na s. 19: „2. Kamenný dům“. V otisku nejsou žádné opravy.

Dne 23. června 2008 předal Ludvík Vaculík do Atlantisu obálku se 14 sešitými nečíslovanými stranami počítačového otisku a doprovodným řádkem: „Milá paní Jitko, prosím, vyměňte tu úvodní kapitolu za tuto. Děkuju Ludvík.“ Počítačový otisk, dále „Postel (2008)“, začíná: „ Nehledejte Starou postel“ a končí: „Sedli jsme si / 233 / ke stolu. (1978)“, tj. stejně jako část 1. Postel, která je v otisku A na s. 3–18, znění se však liší, je upravené, proškrtané. Výměnu v otisku A jsme provedli podle autorova přání; výslednou podobu budeme dále nazývat „text autorovy poslední ruky“.

Do svazků svých Spisů Tisíce slov a Další tisíce, které vyšly v Atlantisu v letech 2008 a 2015, zařadil Ludvík Vaculík sedm textů označených „Z rukopisu ‚Stará postel‘“ (Dělníci moře, Její splín, Ďábel, O Hrabalovi, Hřbitov, Domovní prohlídka a Myš). Do Atlantisu je tehdy poslal jako jednotlivé samostatné texty; některé z nich se od textů v textu autorovy poslední ruky značně liší, mají kratší rozsah, odlišné znění.

Dne 20. října 2012 mi Ludvík Vaculík předal obálku nadepsanou The Old Bed: uvnitř je jednak sešitý počítačový otisk identický s otiskem Postel (2008), rukou nadepsaný Stará postel a ručně ostránkovaný, a jednak počítačový otisk anglického překladu, rukou nadepsaný The Old Bed, čítající 15 stran ručně stránkovaných. Jméno překladatele není uvedeno.

Poté, co Ondřej Vaculík napsal v dubnu 2020 do Atlantisu kvůli vydání Staré postele, sešli jsme se spolu, porovnali náš text autorovy poslední ruky s jeho exemplářem a zjistili jsme, že jsou totožné a že se také plně shodují s wordovými soubory na disketách, které měl Ondřej od „taty“.

V roce 2020 vydalo České centrum Mezinárodního PEN klubu svazek Ludvíka Vaculíka Postel s ediční poznámkou Vladimíra Karfíka, v nákladu 200 ručně číslovaných výtisků. Svazek odpovídá rozsahem i textově části 1. Postel z otisku A.

Martin, Ondřej a Jan Vaculíkovi, synové Ludvíka Vaculíka a dědicové autorských práv, se v roce 2022 dohodli, že Stará postel vyjde knižně; domluvili jsme se, že to bude v rámci Spisů Ludvíka Vaculíka v Atlantisu. V březnu 2024 nám Jan Vaculík zapůjčil prameny ke Staré posteli, které byly uloženy v rodinném archivu v Dobřichovicích: / 234 / strojopisy i počítačové otisky, různé verze s opravami rukou, vsuvkami, škrty. Žádná verze Staré postele nebyla mladšího data než text autorovy poslední ruky. Pro vydání Staré postele v Atlantisu byl výchozí náš text autorovy poslední ruky. Podle pramenů zapůjčených z archivu v Dobřichovicích jsme opravili zjevné překlepy či ojedinělá nesrozumitelná místa, způsobená chybou při opise, a na s. 13 jsme doplnili větu, která při opise vypadla: „Nastal večer, leželi jsme a přes pahory našeho masa debatovali o poměrech.“ Podle Obsahu jsme doplnili vročení k textu Dotazník a na přání dědiců jsme změnili jedno křestní jméno. Plně jsme respektovali autorův text, jen na několika místech jsme upravili pravopis dle úzu, na němž jsme se s Ludvíkem Vaculíkem dohodli v rámci redakční přípravy jeho Spisů.

z předmluvy ke knize od vydavatelky Jany Uhdeové

Zobraziť diskusiu (0)