Židé a slova
Amos Oz, Fania Oz-Salzbergerová

Najlepšie napísaná kniha akú som za ostatné mesiace čítal. Vraj je o slovách a Židoch. Ale kdeže je o emancipácií, o sebazničujúcich dogmách, o generačnom konflikte, o láskavom vykladaní starých textov, je o prístupe k minulosti rôznych národov, ktoré sa javia v kontexte čítaného ako konštrukty. A je veľmi vtipne napísaná.

Proč jsou slova právě pro Židy tak důležitá? Izraelský prozaik Amos Oz a historička Fania Oz-Salzbergerová se pokoušejí zodpovědět tuto i řadu příbuzných otázek výpravou do historie židovského národa a nabízejí poutavý výklad kontinuity židovských dějin jako výrazu jedinečného vztahu mezi tímto etnikem a jeho ústními a písemnými projevy. Jejich útlý, ale informacemi a názory nabitý knižní esej, pokrývající široké teritorium od biblické Písně písní až k filmům Woodyho Allena, strhne čtenáře svou hravostí, provokativností a zaujetím pro své téma a jeho specifický kontext, ve kterém "je každý čtenář zároveň korektorem, každý student kritikem a každý autor, samotného tvůrce všehomíra nevyjímaje, musí čelit celé řadě otázek".

Milena Jesenská

Alena Wagnerová

Čistá krása, hoci keď to čítate v kontexte s tým čo žijeme dnes, môže javiť ako predpeklie.

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera známého pražského lékaře, absolventka Minervy, prvního dívčího gymnázia v monarchii, zažívá ve Vídni rozpad Rakouska-Uherska, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní styl. Ve třicátých letech se přiklání ke komunistické straně, brzy však o správnosti její ideologie začíná pochybovat a rozejde se s ní. Silné sociální cítění nicméně nadále zůstává výrazným rysem Mileniny osobnosti. Na stránkách slavné Peroutkovy Přítomnosti pak Jesenská dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a během okupace pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrück. Aktualizované a doplněné vydání knihy přední české socioložky a literátky doprovází bohatá obrazová příloha.

Omlouvám se za svou nepřítomnost
Jiřina Šiklová

Podľa mojej sestry, matky trojročného chlapca, je to kniha roka. Pani Šiklová sa totiž ospravedlňuje za svoju neprítomnosť aj svojim deťom.

V dopisech psaných po svém zatčení za podvracení republiky v květnu 1981 se Jiřina Šiklová obrací především ke svým dětem a mamince či dlouholetému příteli Milanu Machovcovi a zprostředkovaně též k dalším blízkým. Činorodost, humor a zájem o druhé, jež jsou jí vlastní, se ve vazbě stávají strategií, jak nejen přežít, ale i co nejlépe využít tento „odcizený čas“ – dceři na dálku pomáhá s přípravami svatby, se synem probírá výběr povolání, kolegům z gerontologie posílá instrukce k rozpracovanému výzkumu, pro přátele z disentu sepisuje rady pro případ, že by je potkal stejný osud… Azároveň ve své jedinečné dvojroli „muklice“ a socioložky glosuje dění kolem sebe, exotický ruzyňský svět a jeho obyvatele.

Gottwaldovo Československo jako fašistický stát
Petr Placák

Toto je masaker. Keď tú knihu Placák dopisoval (čo bolo minulý rok) nemohol tušiť, že fašistické metódy a rétoriku, ktorú používali komunisti v päťdesiatych rokoch pocítime o pár mesiacov aj mi tu u nás na Slovensku od vládnucej strany. Mrazí a nasiera, keď to čítat v tomto kontexte.

"Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů je uskutečnění velkých a svatých ideálů socialismu," prohlásil Klement Gottwald roku 1946 a nešlo o pouhý rétorický obrat. Komunistickou vizi ráje na zemi doboví politici i pozdější komentátoři často přehlíželi, a přece je jedině v tomto rámci možné vykládat poválečnou nacionálněsocialistickou revoluci, na jejíž vlně se komunisté dostali k moci.

Kniha o fyzice
A. Pickover Clifford

Toto je taká kniha, ktorá by mohla konkurovať twitteru. Sú v nej chronologicky popísané takmer všetky objavy čo sa vo fyzike vyskytli, ale najstručnejšie ako sa dá a vždy s jedným obrázkom. Podobne ako Krchovského básne je to také veselé počteníčko do čakární.

Každému tématu je věnován poměrně stručný, ale výstižný text a celostránková barevná ilustrace. Jednotlivá témata se týkají fyzikálních zkušeností a objevů člověka za celou dobu jeho existence a jejich často překvapivému praktickému využití, ale také obecných až filozofických pohledů na přírodu a její tajemství. Dočteme se tu o vynálezu bumerangu, záhadné baterie z Bagdádu, pokusech sestrojit perpetuum mobile, o černých dírách, obřích vlnách na oceánech, podivuhodných solitonech, zjeví se nám Maxwellův démon i Schrödingerova kočka, budeme obdivovat zelený paprsek nebo nejčernější čerň, ale dozvíme se také, co způsobuje práskání bičem, proč se kýve čínská kachna nebo jak se pohybuje golfový míček. Přes zdánlivou roztříštěnost jednotlivých témat je spojuje vnitřní logika a systém vzájemných odkazů.

Bukurešť. Prach a krev
Margo Rejmer

Tématem knihy Bukurešť. Prach a krev není pouze jedno město, ale také rumunská společnost jako celek – se všemi jejími pohnutými osudy, historickými zvraty a traumaty, které pramení z meziválečného období i z nedávné minulosti. Autorka v řadě citlivě až lyricky načrtnutých příběhů kombinovaných s čistými fakty a statistikami dokáže jít až na dřeň, míří přímo do bolavého místa. Ceauşescův režim poznamenal životy Rumunů hlouběji, než by se z pouhého výčtu nedostatků v mnoha různých oblastech mohlo zdát. Velká část knihy je věnována také vzdálenější rumunské minulosti – zde hrají důležitou roli i motivy tradované v lidových baladách – protože bez ní by jen stěží bylo možné pochopit současnost se všemi jejími paradoxy. V závěrečné bilanci dochází Margo Rejmer k závěru, že na Bukurešti není snadné najít něco krásného. Je jako tamní nedělní zákusky: sice sladká, ale má hořkou polevu. Jakmile ovšem jednou ochutnáte, musíte se stále znovu vracet. Kniha byla v Polsku nominována mimo jiné i na cenu Niké.

Hodina duchů
Konrad Paul Liessmann

Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici všech frakcí. Po Teorii nevzdělanosti nyní tedy její praxe. To, co se aktuálně rýsuje ve třídách a posluchárnách, v seminářích a redakcích, ve virtuálním světě i v reálné politice, je podrobeno ostré a pointované kritice. Za potěšením z polemiky však stojí vážná naléhavá prosba: dát vzdělání a vědění opět šanci.

5102...
Fedor Gál , Andrej Bán

“Tento rok jednoducho nebol dobrý pre ľudí so sklonmi báť sa najhoršieho. Vojna na Ukrajine či neznášanlivé reakcie na prílev utečencov do Európy po dlhom čase postavili Slovensko do roly krajiny, ktorá vzdialené hrozby nesleduje len v správach, ale bezprostredne ich prežíva. V mnohých z 31 textov Fedor Gál kreslí depresívny obraz, ako zle by sme mohli dopadnúť, ak nepoučiteľnosť v podobe náklonnosti k novým spasiteľom preváži. Keby zostal len pri tom, mohli by sme ho označiť za zatrpknutého frfloša, ale vytrvalo robí jednu vec, ktorá tomu bráni. Opakuje, že je jediná šanca, aby sa to nestalo – musíme sa brániť. Nestačí len sedieť a prizerať sa, ako spoločnosť opäť prichádza o rozum, ale treba jej ho dávkovať. Nechajme sa preto Fedorom Gálom vystrašiť, aby sme na to tak ľahko nezabudli.” Roman Pataj

Čierna zem
Timothy Snyder

Je ešte možné o holokauste, tejto zdanlivo uzavretej kapitole ľudských dejín, povedať niečo nové? Kniha amerického historika to robí nielen preto, že si podrobnejšie všíma environmentálne pozadie nacistickej ideológie a premeny jej ústredných cieľov, ale aj preto, že vidí naliehavú paralelu so súčasnosťou, keď sa klimatické zmeny premietajú do svetovej politiky. Svet sa namiesto vízie lepšej budúcnosti čoraz viac zaoberá temnými apokalyptickými scenármi, kde boj o obmedzené prírodné zdroje môže prerásť do veľkých konfliktov. V impozantnom príbehu o vyhladení a prežití, predstavuje Timothy Snyder nové vysvetlenia obrovských ukrutností napáchaných v dvadsiatom storočí a odhaľuje riziká, ktorým čelíme v dvadsiatom prvom. Využívajúc nové pramene z východnej Európy a zabudnuté svedectvá Židov, ktorí prežili, pripomína autor, že masová vražda Židov je udalosť nie tak vzdialená a oveľa pochopiteľnejšia, ako by sme sa nádejali – a teda oveľa hrôzostrašnejšia. Holokaust sa začal na temnom a dostupnom mieste – v Hitlerovej mysli. Jeho zárodkom bola myšlienka, že odstránenie Židov by mohlo obnoviť rovnováhu a planéte a umožniť Nemcom získať zdroje, ktoré zúfalo potrebovali. Táto predstava o svete sa mohla dať zrealizovať, len ak by Nemecko zničilo iné štáty, čiže Hitlerov cieľ bola koloniálna vojna na európskej pôde. K najväčším stratám na životoch došlo na miestach, kde sa úplne rozpadli politické štruktúry. V bezštátnych zónach zomreli takmer všetci Židia. Pomáhalo im niekoľko ľudí, zopár spravodlivých, ktorých nepodporovali žiadne inštitúcie. Snyder upozorňuje na ponaučenie plynúce z holokaustu a dospieva k záveru, že sme nepochopili moderný vek a ohrozili tým našu budúcnosť. Začiatok dvadsiateho prvého storočia sa bude podobať na začiatok dvadsiateho, problémy s jedlom a vodou budú sprevádzať ideologické výzvy globálneho poriadku. Náš svet má toho viac spoločného s Hitlerovým, ako sme si ochotní priznať a ak ho chceme zachrániť, musíme sa naučiť vidieť holokaust v pravom svetle – a nás tiež.

Základní zákony lidské blbosti
Carlo M. Cipolla

Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost. Autor spatřuje v pepři hybatele evropských dějin a původce technologického pokroku společnosti od starověku po průmyslovou revoluci a své postoje dokládá konkrétními historickými příklady. V hlupácích pak vidí skupinu mnohem mocnější nežli různé mafie a průmyslové lobby a explicitně formuluje pět zákonů lidské blbosti, z nichž vyplývají základní kritéria pro dělení osob podle toho, jak prospívají, nebo škodí sobě a druhým.

Simpsonovi a jejich matematická tajemství
Simon Singh

Svět je plný skalních fanoušků kultovního seriálu Simpsonovi a sesterské Futuramy. Drtivá většina z nich si přitom pravděpodobně vůbec nevšimla, že do mnoha příběhů žluté rodinky její tvůrci chytře vestavěli nenápadné odkazy na matematiku, a to od nejjednodušších pouček až po nejnovější hluboké vědecké poznatky. To, že tam skutečně jsou, a hlavně kde je najít, odhaluje čtenáři či divákovi autor této knihy, renomovaný popularizátor vědy a skvělý vypravěč Simon Singh. Čtenář mimo jiné zjistí, že členové brilantního autorského týmu nejoblíbenějšího televizního seriálu všech dob jsou často absolventy matematických oborů prestižních univerzit a že jejich vztah k matematice se v příbězích Homera a spol. rozhodně neztratil. S důvtipem a pravým fanouškovským zápalem vplétají do příběhů oblíbených hrdinů seriálu poznatky o Mersennových prvočíslech, Eulerově rovnici, nekonečnu a nekonečnech, a dokonce o hlubokých a dosud nevyřešených problémech, jako je například P versus NP.

Rozhovory s C. G. Jungem
McGuire William, Hull R. F. (eds.)

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko. William McGuire působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů. R. F. C. Hull byl Jungovým překladatelem do angličtiny.

Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka
Světlana Alexijevičová

Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové knihy považují za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let. Byla to chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, po níž přišlo vystřízlivění. Kapitalismus si Rusové představovali jako jakýsi velký supermarket a najednou se ze dne na den probudili v zemi, která patřila do třetího světa a jíž přestali rozumět. Anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, bezostyšné loupení a zločinnost, ztrátu orientace, hospodářský pokles a korupci. Doba z druhé ruky je kniha, jež nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Čtenáře nutí zamyslit se, co je to Rusko a proč je neschopné rychlejší modernizace.

Tradície na Slovensku

Zora Mintalová Zubercová

Kniha Tradície na Slovensku je zaujímavým čítaním pre celú rodinu o pôvode, vývoji a význame našich bohatých tradícií. V prvej časti ponúka pútavé informácie o rodinnom zvykosloví, o narodení dieťaťa, svadbe i o úmrtí, o pôvode zvykov a obradov aj o tom, čo sa z nich v priebehu storočí zachovalo. Druhá časť knihy prechádza štyrmi ročnými obdobiami a oboznamuje s výročnými zvykmi a obradmi. Súčasťou knihy je receptár s tradičnými jedlami, ale aj mnoho piesní, riekaniek a pranostík. Autorkou knihy je slovenská etnografka Zora Mintalová Zubercová.

Zobraziť diskusiu (0)