Benjamín Labatut (1980) vypráví o zásadních objevech a o osobnostech jejich objevitelů, o jejich rodinném životě nebo o tom, jak je práce dovedla k šílenství či k mysticismu. Díky knize Strašlivá závrať si vysloužil srovnání s W. G. Sebaldem či Olgou Tokarczukovou.

Autor vychází z reálných událostí a podstaty vědeckých myšlenek, ale dle vlastních slov popouštěl uzdu fantazii, pokud jde o konkrétní způsoby, jakými vědci jako Haber, Grothendieck, Heisenberg či Schrödinger prožívali svoje úspěchy i ponížení. „Čtenářům, pro které je například jazyk matematiky a fyziky nesrozumitelný, se tak naskýtá jedinečná a fascinující příležitost seznámit se s objevy a životy těchto lidí prostřednictvím jazyka literárního,“ hodnotí překladatelka Anna Štádlerová.

Labatut začíná u německého chemika Fritza Habera, objevitele umělých hnojiv, která zachránila lidstvo před hladomory. Haber ale vynalezl také bojový plyn yperit, který zabil tisíce vojáků v zákopech první světové války, což jeho manželku dohnalo k sebevraždě. Labatut do vyprávění vplétá příběh pruské modři, barviva, které můžeme vidět na Van Goghových plátnech, ale jehož základ tvoří jed kyanid, který se používá k výrobě desinfekce i k výrobě Cyklonu B.

Kniha vypráví také o objevu teorie relativity a připomíná příběh astrofyzika Karla Schwarzschilda. Zatímco umíral na frontě první světové války, jako první spočítal a ověřil Einsteinovy rovnice, což zároveň vedlo k objevu černých děr. Japonský matematik Šiniči Močizuki zase přinesl řešení nejdůležitější hádanky teorie čísel a pak se zbláznil. Závěr knihy patří soupeření Erwina Schrödingera a Wernera Heisenberga o správnou hypotézu kvantové mechaniky.

Z překladatelského hlediska byla kniha výzvou, kterou představoval hned název. „Ve španělském originálu se jmenuje Strašlivá zeleň, v angličtině Když přestáváme rozumět světu a třeba v němčině Slepé světlo,“ vysvětluje Štádlerová. „Kniha se navíc skládá z několika stylisticky do různé míry odlišných celků. První kapitolu můžeme číst jako esej, další dvě připomínají spíše povídky, zatímco závěrečná kapitola působí jako vyprávění z autorova života.“

Náročné pro Štádlerovou bylo také zachovat Labatutův jemný humor, skrytý v přednáškovém tónu. „Při pozorném čtení se projevuje i na mnoha jiných místech než jen v absurdních, fabulovaných scénách ze života géniů. Zároveň bylo třeba dbát na to, aby byly z věcného hlediska správně přeloženy všechny vědecké fenomény,“ popisuje překladatelka.

použity materiály nakladatelství Paseka

Benjamin Labatut (* 1980) se narodil se v nizozemském Rotterdamu. Dětství prožil v Haagu a Buenos Aires a ve čtrnácti letech se s rodiči přestěhoval do Santiaga de Chile. Jeho povídkový debut La Antártica empieza aquí (Tady začíná Antarktida, 2009) získal Cenu Caza de Letras. Poté vydal romány Después de la luz (A pak bylo světlo, 2016) a Strašlivou závrať, která byla nominována na Mezinárodní Bookerovu cenu a byla přeložena do více než deseti jazyků.

Zobraziť diskusiu (0)