Byl však usvědčen a vzat do vazby, choval se ale nadále tak podivně, že to veřejnému ochránci práv bylo divné a upozornil na to žalobce. Ti se mu vysmáli – měli jasný případ, který nemůžou prohrát. Nicméně museli nechat Milligana vyšetřit psychiatrem.

Těch bylo nakonec několik. Billy totiž zjevně trpěl amnézií a kolikrát ani nevěděl, jak se jmenuje nebo co říkal do protokolu. Lékařům i obhájcům, a nakonec i přizvaným žalobcům se měnil před očima, kolikrát nemohli uvěřit, že je to jeden a ten samý člověk. Měnil se mu hlas i přízvuk, měnila se též řeč těla a postoj k situaci, v níž se ocitl.

K případu byl přizván spisovatel Daniel Keyes, který měl příběh zpracovat do knihy, zjejíhož výtěžku bude mít profit jak on, tak Billy Milligan. Mezi odborníky nechyběla doktorka Wilburová, průkopnice v objevování případů takzvané mnohočetné osobnosti. Před lety léčila jistou Shirley Masonovou, jež dostala přezdívku Sybil, aby bylo uchováno její soukromí. Doktorka Wilburová na práci se Sybil postavila svou vědeckou a profesní kariéru, na její popularitě se mezi odbornou a laickou veřejností podepsala také populární kniha s názvem Sybil od Flory Rhety Schreiberové, vydaná v roce 1973.

Píše se v ní, že Masonová prodělala těžké dětství a dospívání a jako dospělá podléhala právě kvůli tomu těžkým depresím ústícím v rozdvojení osobnosti, poté dokonce rozdělení hned do deseti osobností. Wilburová viděla mezi oběma případy jasnou souvislost, vždyť Billy ve svých výpovědích uvedl, že byl opakovaně bit a znásilňován svým otčímem. Výsledkem byly schizofrenie, erotické chování, sklon k depresím, sebevražedné úmysly, ale též násilné tendence a nezdravá psychosexualita.

Rozdělená mnohočetná osobnost, obsahující v sobě nadaného malíře, malého kluka, ještě menší dívenku, rváče, který všechny ochraňuje, lesbu, která prováděla ta znásilnění mužským sexuálním ústrojím, a učitele, který všechny dokáže sjednotit, aby si je Billy vůbec dokázal uvědomit.

Billy Milligan za své zločiny odsouzen nebyl, neboť je prý spáchal ve stavu nepříčetnosti. Jako vůbec první člověk byl soudem osvobozen a bylo mu nařízeno ústavní léčení. Z toho byl po letech propuštěn na svobodu. Nějaký čas vedl spořádaný život, ale neměl moc peněz, takže se o nájem dělil se spolubydlícím. Tento spolubydlící jednoho dne zmizel a už se nikdy neobjevil. Pár dnů nato chodil Billy po městě v jeho šatech a platil jeho kreditní kartou. Obviněn z únosu nebo vraždy nebyl i vzhledem k jeho slavnému, notně medializovanému případu.

Zmizení spolubydlícího se nevysvětlilo ani v roce Billyho smrti na rakovinu a není objasněno dodnes. Byl Milligan zločinec, možná i vrah, geniální herec a podvodník, který dokázal oblafnout i lékařské kapacity a slavného spisovatele, autora románu Růže pro Algernon? Anebo měl skutečně 24 různých osobností a jako těžký schizofrenik nenesl za jejich jednání odpovědnost? Dnes se odborníci přiklánějí spíše k první možnosti. Jednak se od dob Billyho Milligana žádná další mnohočetná osobnost u jiného pacienta nevyskytla, a za druhé mohl Billy číst Sybil a tak trochu si na ni zahrát. Masonová totiž Schreiberové nakonec přiznala, že si to celé vymyslela. Ale když to autorka sdělila doktorce Wilburové, ta jí sdělila, ať o tomto přiznání pomlčí.

# Miloš Urban, psáno pro # mojeargo 2023 – letní speciál

Když se Daniel Keyes (1927) zapsal na univerzitní studium, nastoupil k servisní složce Amerického námořnictva a pracoval jako správce pokladny na různých tankerech. Poté se vrátil do New Yorku a vystudoval na bakaláře psychologie. Po studiu nastoupil do nakladatelství Atlas Comics, z něhož se později staly slavné Marvel Comics. Pracoval jako redaktor pod samotným Stanem Leem. Sám začal publikovat sci-fi a hororové povídky, mezi nimiž byla i Růže pro Algernon vycházející z náčrtu scénáře pro komiks a později rozšířená do podoby románu. Roku 1968 podle něj vznikl oceňovaný film Charly. Daniel Keyes zemřel roku 2014.

Zobraziť diskusiu (0)