Tomáš Weiss
10.7.2025
Lidsky i občansky jistý hlas Ivana Medka
Důvodem ke vzpomínce na tohoto muže je 100. výročí narození. Ivan Medek ( 13. července 1925 – 2010) byl vzdělaný, čestný a statečný člověk. Takhle to možná zní banálně, ale je možné dodat, že to byl ten druh charakteru, který člověk potká párkrát za život – když má štěstí. Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň – česko-slovenští pamětníci jistě vědí, jak důležité byly v totalitě jím připravované a čtené svobodné informace.
Nikdy se neshrbil, neuhnul – jako jeho předci. Byl synem spisovatele a legionáře Rudolfa Medka, bratrem malíře Mikuláše Medka, vnukem malíře Antonína Slavíčka a synovcem Herberty Masarykové. Prezident Masaryk byl tchánem jeho babičky. Byl několik let blízkým spolupracovníkem dirigenta Václava Talicha, za kterého se po válce osobně přimlouval u prezidenta Beneše, když byl Talich neprávem obviněn z kolaborace. Po roce 1948 mu jako demokratovi tělem i duší začaly těžké časy. Stejně jako Pavla Tigrida, i Ivana Medka si StB už na počátku svého bolševického řádění „rozpracovala“:
„K únorovým událostem zaujal vlažné a nevšímavé stanovisko. [...] Akcí, pořádaných jak stranou, tak i organisacemi Národní Fronty se nezúčastňuje. Na naše zřízení dost často nadává i veřejně, ke členům stranu v jeho bydlišti se chová nevšímavě a nadřazeně. Naše zřízení považuje za dočasné, neustále se vyjadřuje o tom, že u nás není žádná demokracie, že prý demokratický stát je USA. Sám pevně věří tomu, že u nás v nejbližší době dojde k převratu, že u nás budou osvobozovat Američané. [...] Je zaměřen proti našemu zřízení reakčně a nepřátelsky. Ve své nenávisti k našemu zřízení by byl schopen i těch nejhorších činů. [...] Vyhýbá se stykům se soudruhy.“
Třicet let pod dozorem StB skončilo v roce 1978, kdy byl po podpisu Charty 77 po několika výsleších estébáky přepaden, odvezen za Prahu do lesa a tam zmlácen do bezvědomí. Tehdy se definitivně rozhodl pro emigraci. Ve Vídni pracoval pro Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC a další stanice jako zpravodaj. Po roce 1989 byl mimo jiné poradcem ministra kultury nebo kancléřem Václava Havla.
………
Medkův odkaz by proto mohl znít: Drž slovo vší silou mysli, naděje i lásky, vší silou života, i když možnosti slov jsou omezené. Ale jen od přesného slova se odrazí každá lež, která nás může vyprovokovat k zamezení ztotožnění tržní a politické svobody. V tomto mylném výkladu svobody viděl největší nebezpečí naší civilizace. Současnost ukazuje, že se nemýlil.
Karel Hvížďala
