Ten nakladatelství založil roku 2016. Knihy se značkou Gnóm! poznáte podle kapesního formátu cca 11×16 cm, měkké šité vazby a nelesklých obálek na strukturovaném papíře. Rovněž doufejme v dobrý překlad a dobře čitelnou sazbu.

Plameňák na konci léta

Malý průřez současnou americkou fantastickou (ne-realistickou) literaturou psanou v duchu klasické vypravěčské tradice Poea, Twaina či Bradburyho, ovšem z ženského úhlu pohledu. Jednotlivé povídky jsou velmi různorodé, i když leccos mají společného: svobodný a suverénní přístup k žánru, skvělé vypravěčské řemeslo, vtip a nadhled… a ženské hlavní hrdinky. Šest malých klenotů vylovených z moře anglosaského psaní, od pěti auorek: Kelly Barnhillová, Pamela Rentzová, Charlie Jane Anderová, Pat Murphyová, Ursula K. Le Guinová.

Ursula K. Le Guinová: Vyprávění

Pozemská lingvistka Sutty pátrá ve velehorách planety Aka po zbytcích staré kultury, zakázané a pronásledované totalitním a technologiemi posedlým Korporátním státem. Sutty postupně zjišťuje, že nesmírný labyrint tisíciletých vědomostí skutečně vskrytu přežívá, že je obrovský a nepochopitelný. Jeho jméno zní Vyprávění...

Laird Barron: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká

Devět povídek autora považovaného za jeden z nejvýraznějších talentů současného hororu. Příběhy plné nadpřirozených hrůz i existenciální úzkosti spojuje nejen promyšlený koncept sbírky, ale také nezpochybnitelné literární mistrovství, s nímž Barron pozvedá „pokleslý žánr“ do netušených výšin.

Pat Murphyová: Město, nedlouho poté

Po celosvětové epidemii obývá San Francisco jen hrstka malířů, sochařů a básníků. Když proti nim vytáhne mocichtivý generál pokoušející se obnovit „jeden národ“, rozhodnou se bránit tím, co umějí nejlépe – uměním. Důležitou roli v této válce sehraje dívka beze jména, která skvěle zachází s kuší a do města ji přivedl mechanický anděl…

Pozoruhodně vystavěný román oceňované autorky se podobá jen máločemu. Lze jej číst jako post-apo sci-fi s prvky fantasy, jako vyprávění v duchu magického realismu s prvky surrealismu, jako průzračně poetický příběh o lásce a smrti v kulisách legendárního města, v němž sama autorka trvale žije.

Na podzim 2018 je v plánu:

Brian Evenson: Doupě/Zhroucení koně

Dvě knihy za cenu jedné! Novela, která byla nominována na Shirley Jackson Award, plus sbírka 17 povídek vydaná v témže roce. Evenson je pozoruhodný autor textů oscilujících v temném prostoru mezi hororem, surrealismem a čirou paranoiou; je rovněž profesorem literatury se zálibou v evropských filozofech a při pokusech popsat náladu jeho děl padají jména jako Kafka, Borges nebo Burroughs.

Tady ukázka z blogu nakladatele, která myslím dobře dokresluje, s jakým nasazením knihy chystá:

5|10|17 Proč tak draho

K tomuto příspěvku mě inspiroval povzdech jednoho čtenáře nad Barronem – proč musí paperback stát tolik peněz. Tady jsou ty důvody:

1. Je to šité nití. Tomuto provedení se v tiskařské hantýrce říká V4 a je to něco zcela jiného než vazba lepená přímo do hřbetu, zvaná V2. Stránky sešité nití a až potom lepené do hřbetu se vám prakticky nikdy nemohou vytrhat, nestane se z nich „salát“, jako se to stává u „skutečných paperbacků“. Kniha jde také mnohem lépe otvírat, kdežto vazba V2 je typicky „secvaklá dohromady“ u hřbetu. Cenově je provedení V4 o tolik dražší než V2, že kdyby ta kniha měla navíc i pevné desky (tomu se říká zase V8), vyjde to skoro nastejno.

2. Má to přebal. To je o papír víc, a tenhle papír je navíc drahý „speciál“ jménem Conqueror. Má krémový odstín a jemnou strukturu, a toho dojmu, který takový papír zanechá v oku a v ruce, prostě u obyčejného papíru nedocílíte. Ale jenom ten Conqueror pro tisk jedné knížky stojí 10 tisíc korun českých…

To byly důvody společné pro všechny knihy Gnóm!u. A teď ještě dva důvody navíc pro Barrona:

3. Ražba na přebalu – zlatotisk (tisk kovovou folií) plus slepotisk (že je ten symbol vystouplý). To jsou dvě různé operace a každá z nich se účtuje zvlášť. To jsou taky peníze navíc.

4. Angažoval jsem švédského malíře, který si za provedenou práci řekl západoevropskou cenu. Asi každý ví, jak se liší platy u nás od platů na Západě. Rozhodně jsem o jeho ceně nesmlouval a neoháněl se naší východoevropskou bídou, nejsem ten typ. Prostě jsem na tuhle knihu chtěl tohohle autora, tečka.

Zbývá odpovědět jednu otázku – proč si ten magor vymyslel tu nejdražší možnou variantu?

Velmi dobrá otázka. Možné odpovědi:

Jsem snob. — Nevím, asi ne. Nemusím mít všechno značkové atd.

Dělám knihy pro bohaté. — Asi taky ne, jsem vlastně dost levičák.

Úcta ke knize. — Ano, určitě, jen možná v „nesprávném“ žánru? A to je právě ta otázka, jestli je žánrová literatura něco míň, než literatura „krásná“.

Dělám luxusní zboží. — Jo, to asi jo. Jak už někdo poznamenal, asi mám tendenci k tvorbě „fetišů“. Názor, který se za tím skrývá, je zhruba takový: Když už vycházejí taková kvanta knížek, chci vydávat jen to, co za to opravdu stojí, a jen v tom nejlepším možném provedení, jaké mě pro danou knihu napadne.

A teď ještě lepší otázka – proč bychom to sakra měli kupovat?

Odpověď neznám, tu musíte znát vy.

Na závěr jeden opravdu kreativní nápad: pokud zkrachuji, nečekejte mě v Levných knihách. Pro případ krachu mám tajný plán svézt všechny zbylé výtisky na jednu hromadu, polít je benzínem a zapálit. Je to kontroverzní, já vím. Ale je to takové znamení doby, doby levných sériových výrobků a pšenice sypané do moře, doby obrovské chudoby na jedné straně a obrovského plýtvání na straně druhé… Přestože slovo autodafé znamená v postatě „akt víry“ (je to inkviziční pojem, kacíři pro svou víru shoří) a je tedy spojeno s křesťanstvím, budou lístky na Gnómovo autodafé nekřesťansky drahé. To proto, že mám velmi rád paradoxy.

použity materiály z web stránky nakladatelství Gnóm!

Zobraziť diskusiu (0)