Tomáš Weiss
9.2.2022
Německo – ta dlouhá země, přes kterou se jede do Francie?
Nekorektní vtip z doby před více než dvaceti lety naráží na problematický vztah Čechů a Slováků k tomuto velkému a důležitému sousedovi a ekonomickému tahounu regionu. Listování knihou britského historika Neila MacGregora ne náhodou připomíná procházku pestrou muzejní sbírkou – vznikla na základě stejnojmenné výstavy v Britském muzeu na přelomu let 2014/2015.
MacGregor nám zprostředkovává svůj pohled na kulturu a historii Německa (které Brity vždy přitahovalo) jedinečným způsobem. Každá kapitola je uvozena fotografií předmětu z muzejních sbírek, který je pro dané téma příznačný, a esejistický výklad se od něj odvíjí. Cílem autorova snažení je vyhmátnout, čím se historické osobnosti, události či umělecká díla promítají do současnosti, jak nám mohou dnešní Německo pomoci pochopit. Tematicky jsou jednotlivé kapitoly velmi pestré: od kulturních přínosů Německa Evropě (např. Goethovo dílo, pohádky bratří Grimmů, Dürerovy grafiky, užité umění Bauhausu), technických vynálezů či inovací (např. knihtisk, výroba porcelánu, německé inženýrství) přes pokus o definování toho, co je všem Němcům společné (např. pivo, klobásy, jazyk Lutherovy bible, lidová slovesnost), po důležité rysy jejich historie (Svatá říše římská, pohyblivé hranice Německa, úsilí o sjednocení, budování pomníků německým hrdinům – Valhala či Bismarckovy sochy) a nakonec až po temné kapitoly německé minulosti, jako byl vstup do první světové války (která je však vylíčená z pohledu matky, jež ve válce ztratila syna – sochařky Käthe Kollwitzové), barbarství a destrukce v době nacismu (např. v kapitolách o boji nacistů proti „zvrhlému umění“ či o koncentračním táboře v Buchenwaldu) a poválečné trauma rozdělené země.
Jako červená nit se knihou line zdůraznění snahy Němců vyrovnat se s minulostí, připomínat si ji pomocí památníků nebo muzejních expozic – v knize symbolicky znázorněná například mnichovskou Bránou vítězství, postavenou v polovině 19. století na oslavu udatnosti bavorských vojáků v napoleonských válkách. Na straně, kudy návštěvníci vstupují do města, nese nápis „Bavorskému vojsku“, na straně opačné je však zničená spojeneckým bombardováním a je opatřená prostým nápisem: „Zasvěcena vítězství, zničena válkou, nabádá k míru.“
Co však čtenáře může naplnit optimismem ohledně budoucnosti Německa i jeho role v Evropské unii, je autorovo brilantní vysvětlení přínosu rozdrobenosti Svaté říše římské: patchwork mnoha nezávislých území, spojený pouze rámcem říšských pravidel, vycvičil jeho obyvatele v umění trpělivého vyjednávání a kompromisu. Pokud se na něčem na říšském sněmu nedohodli všichni, nemohlo se to stát normou.
# Petra Švehlová, psáno pro internetový magazín #mojeargo 2/2022
