Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Normální lidi – bez ironie o citlivosti dospívání

Pohybuje-li se člověk profesně u knih, těžko si mohl nevšimnout, že existuje nějaká Sally Rooney, že její psaní rezonuje jak se čtenáři, tak s kritikou, a že podle její knihy Normal People vznikl seriál. Knihu jsem si nepřečetl. Zasunul jsem ji do podvědomé škatulky „čtení, co není pro mě“ (hlavně generačně) a nechal čas běžet svým tempem a Rooneyovou sledoval jen zpovzdálí. Jenže jsem shlédl nedávno jeden díl seriálu, který jsem našel v ivysíláni ČT – a…

... a už jsem u něj zůstal na celý tucet jeho půlhodinových částí. Z toho, co vlastně vůbec nemělo být pro mě, se stal jeden z nejsilnějších filmových zážitků poslední doby.

Jako divák, patřící spíš do středověku, jsem se od love story pro začátek 21. století nemohl odtrhnout. Obsah a forma se mě velmi silně dotknuly. To klidné tempo, se kterým jsou natočeny ty možná nejdůležitější chvíle lidského života, kdy se na přelomu střední a vysoké školy rozhoduje, co bude dál s jeho životem. Kdy hledá a tápe a je bezradný a skoro se mu nedá poradit. Kdy žije poznamenán jak rodinou, tak společností – a už si to sakra uvědomuje. Kdy tomu chce utéct, ale zakopává si o vlastní nohy. Kristepane, tenhle sled životních peripetií je natočený tak citlivě, tak průzračně, tak poctivě. Žádné debilní fóry, žádné kravské formální blbiny. Díváme se přímo do tváří aktérů (Daisy Edgar-Jones a Paul Mescal v hlavních rolí geniální), jsme s nimi v jejich intimitě, společné i osamělé. A ten nádherný sex dvou mladých lidí, kteří právě objevují sílu vášně a emoce, to se taky jen tak ve filmech nevidí.

Propadl jsem se u toho filmu – i tak se pozná síla materiálu – do svého života, do minulosti, která předcházela dnešku. Znovu se mi vrátily všechny nejistoty i šťastné chvíle, promarněné šance a životní výhry. Viděl jsem svoje gymplácké statečnosti a srabárny, svoje nezištnosti a vypočítavosti. Měl jsem pocit, jako by mě ten seriál rozpustil a znovu bolestivě naléval do několika forem, kde budu postupně časem chladnout a přijímat jejich tvar. Ať už to zní sebe praštěněji – bylo to přesně tak.

Jsem čím dál vděčnější světu umění za zprostředkování normálnosti a humanity. Svět kolem se za posledních pár let změnil – a postoje mnoha lidí znecitlivěly a zhrubly. Naproti tomu jsem žil dlouho v zajetí představy, že je tady generace sněhových vloček, přecitlivělých, kteří se hroutí z každého prdu a nic nevydrží (jako jsme vydrželi my, chlapáci – ha ha ha). Jenže ono to bude asi zase všechno složitější. Seriál Normální lidi mi v tomhle punktu rozkopal hračky.


Zobraziť diskusiu (0)

Normálni ľudia

Normálni ľudia

Rooney Sally

Jeden z najoceňovanejších románov súčasnosti. Víťaz Costa Novel Award za najlepší román roka 2018, nominácia na Man Bookerovu cenu za rok 2018 a množstvo ďalších cien.

Kúpiť za 17,09 €

Normální lidi

Normální lidi

Rooney Sally

Světový bestseller, jehož se prodalo přes milion výtisků, román jednohlasně oceňovaný literárními kritiky i zástupy čtenářů, dílo v nejužší nominaci na prestižní Booker Prize, vítěz nespočetných anket o knihu roku – to vše je román Normální lidi od irské autorky Sally Rooneyové. Jeho hlavní hrdinové Marianne a Connell vyrůstají na malém městě, ale tím jejich podobnost končí: na střední škole patří Connell ke hvězdám a Marianne je outsider.

Kúpiť za 15,81 €

Podobný obsah

Fedor Gál 70

Správy

Fedor Gál 70

Fedor Gál je pro mě jedním z lidí, kteří symbolizují moderní svobodné Slovensko. Navíc - jsem obdivovatel jeho přímé řeči.

Dva dojímavé príbehy

Správy

Dva dojímavé príbehy

Niekedy otvorím knihu a cítim, že teraz je ten správny čas, kedy si ju musím prečítať. Nedávno som prečítal 2 knihy, ktoré majú niečo spoločné. Hlavným hrdinom týchto kníh je muž, ktorému zomrela manželka a on sa nevie s jej stratou vyrovnať. A keďže život bez milovanej ženy pre týchto mužov nemá zmysel, hľadajú spôsob, ako ho ukončiť.

Zbrane Kornela Földváriho

Správy

Zbrane Kornela Földváriho

„No nie je ten život zlomyseľné prasa, ktoré sa vyžíva v detinských schválnostiach a dobre sa zabáva na našich reakciách?“ Napísal raz Kornel Földvári svoje milovanej sestre Irene Lifkovej. Roky jej spolu so svojou ženou Naďou písal každý týždeň jeden dva listy, písal ich na stroji a posielal poštou do Trenčína.