Orhan Pamuk jako výtvarník a vizualista slov v pražském DOXu
Literární dílo tureckého spisovatele a nobelisty Orhana Pamuka je uznávané po celém světě, jeho výtvarná tvorba však dosud zůstávala širší veřejnosti neznámá. Výstava Orhan Pamuk: Útěcha věcí nabízí poprvé vhled do autorova výtvarného, konceptuálního i fotografického díla. Výstava v pražském DOXu potrvá do 6. 4. 2025.
Srdcem výstavy je expozice istanbulského Muzea nevinnosti, které Orhan Pamuk otevřel v roce 2012 a které od počátku koncipoval paralelně se svou stejnojmennou knihou. Návštěvníci se prostřednictvím 41 „kabinetů kuriozit“ projdou milostným příběhem literárních hrdinů Kemala a Füsun. Fiktivní příběh o nenaplněné lásce Kemala, bohatého syna továrníka, a jeho půvabné sestřenice Füsun je v expozici „odvyprávěn“ prostřednictvím předmětů denní potřeby románových postav.
Výstavu Orhana Pamuka uspořádala v Praze umělecká ředitelka DOXu Michaela Šilpochová, podle které je istanbulské Muzeum nevinnosti jedním z nejoriginálnějších spojení literatury a vizuálního umění: „Orhan Pamuk se o vztah slova a obrazu zajímá celý život. V případě Muzea nevinnosti se mu podařilo románový čas přenést do prostoru a příběh odvyprávět prostřednictvím obyčejných každodenních předmětů. Tyto předměty současně přibližují život v Istanbulu druhé poloviny 20. století, tedy Istanbulu Pamukova mládí. V širším slova smyslu pak vypovídají i o naší vlastní nostalgii po hmatatelném a konkrétním světě, něčem, co nás stále ještě dokáže vrátit k výsostně lidskému rozměru osobních příběhů.“
„O Muzeu nevinnosti, které je jediné svého druhu na světě, se stále vedou debaty: Je to muzeum literatury, umění, nebo městské muzeum? Zahrnuje v sobě všechny tyto charakteristiky dohromady. Já věřím, že Muzeum nevinnosti je příkladem, který ukazuje, jak důležité jsou pro Turecko i svět malé příběhy stejně jako ty monumentální. Muzeum nevinnosti je místo, kde se předměty stávají vzpomínkami a vzpomínky příběhy,“ doplňuje ředitelka istanbulského Muzea nevinnosti İdil Deniz Ergün.
Stejný přístup jako v Muzeu nevinnosti použil Orhan Pamuk i ve svých nejnovějších dílech, která vytvořil pro putovní výstavu a v nichž vstupuje do pomyslného dialogu s klasickými díly starých mistrů i moderních malířů, pocházejících ze Státních uměleckých sbírek v Drážďanech a sbírek galerie Lenbachhaus v Mnichově. Tato díla jsou nejen rozhovorem mezi světem literatury a výtvarného umění, ale i pozoruhodným dialogem dvou kultur.
Pro uměleckou ředitelku DOXu a kurátorku výstavy Michaelu Šilpochovou bylo zásadní přiblížit a zdůraznit jeden z důležitých momentů Pamukovy tvorby – a tou je její „istanbulskost“. „Autor je bytostně spjatý s Istanbulem, městem, jehož historie sahá od velkolepé Osmanské říše přes moderní Tureckou republiku až po současnost, kdy jeho kulturu, poezii i všednodennost prostupuje jistý kolektivní pocit melancholie označovaný v turečtině jako hüzün. Tento vztah k jeho rodnému městu se promítá jak do jeho románové tvorby, tak do jeho kreseb, fotografií a samozřejmě samotného Muzea nevinnosti. Další z ústředních momentů, které výstava sleduje, je Pamukův celoživotní zájem o vztah slova a obrazu a způsob, jímž se toto jeho literárně-výtvarné myšlení odráží v jeho díle.“
z tiskové zprávy DOXu
