Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Podívejte se na dokument Pavla Klusáka o Zdeňku Liškovi

Svého druhu je to událost roku. Hudební publicsta Pavel Klusák připravil filmovou vizitku nejrespektovanějšího tvůrce filmové hudby v Československu, ale nejen tady. V mnohém předběhl Liška svoji dobu a stal se i ve světě uznávanou personou oboru. Stačí říct jen: Karel Zeman, Jan Švankmajer, František Vláčil, Obchod na korze, Spalovač mrtvol, Ikarie XB 1.....Všechno hudba Zdeňka Lišky.

DOKUMENT SLEDUJ TADY - pozor, jen do 17.11.2017

Zdeněk Liška (1922 -1983) jeden z našich nejlepších filmových hudebních skladatelů Zdeněk Liška se narodil 16. března 1922 v obci Smečno u Kladna. K hudbě projevoval sklony už odmalička a v letech 1938 – 1944 studoval na pražské Konzervatoři u profesorů Rudolfa Karla, Otakara Šíny a Karla Janečka. Do konce války se živil jako dirigent amatérské filharmonie ve Slaném (1944 – 1945), skládal koncertní hudbu i hudbu k písním. Po okupaci se stal jedním z prvních skladatelů, kteří se plně zaměřili na komponování filmové hudby.

Stal se skladatelem ve Filmovém studiu ve Zlíně, kde žil a působil dlouhá léta. Poprvé složil hudbu pro Holubův dokumentární film PŘÍSTAV V SRDCI EVROPY (1945). Ve Zlíně se podílel na rozličných krátkých, dokumentárních, cestopisných a animovaných snímcích (ZLATOVLÁSKA, DEVĚT KUŘÁTEK, POKLAD PTAČÍHO OSTROVA, ET CETRA, BYT, RAKVIČKÁRNA, DON ŠAJN, Z ARGENTINY DO MEXIKA, AFRIKA atd., atd.) našich nejlepších tvůrců (Jan Švankmajer, Hermína Týrlová, Karel Zeman, cestovatelé Hanzelka a Zikmund aj.). Bylo proto otázkou času, kdy si ho nalezne i český hraný film.

Hudba Zdeňka Lišky nebyla nikdy jen tak obyčejná, nezajímavá nebo jen ilustrativní. Vyznačovala se vysokou úrovní světového významu, krásnou instrumentací a skvělou rytmikou. Liška se nikdy nebál experimentovat, dokázal složit cokoliv, ať již vážnou hudbu pro historické filmy, poetickou pro milostné filmy, moderní i dramatickou pro různé kriminálky, psychologické snímky a historické rekonstrukce a elektronickou pro různé sci – fi a fantasy filmy. Neváhal využít každý hudební nástroj či chorálový sbor.

Poprvé složil filmovou hudbu pro Cikánovu komedii PÁRA NAD HRNCEM (1950). O sedm let později se začal filmu věnovat častěji, přestěhoval se do Prahy a komponoval vždy originální a nikdy ne stejnou hudbu průměrně pro víc jak pět filmů ročně. Jeho hudba byla často to jediné, co na filmu bylo zajímavé. Spolupracoval s našimi nejvýznamnějšími režiséry: slavným Martinem Fričem (LIDÉ Z MARINGOTEK), Františkem Vláčilem (HOLUBICE, ĎÁBLOVA PAST, MARKETA LAZAROVÁ, UDOLÍ VČEL, ADELHEID, DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, STÍNY HORKÉHO LÉTA), Jiřím Krejčíkem (VYŠŠÍ PRINCIP, BOŽSKÁ EMA), Věrou Chytilovou (OVOCE STROMŮ RAJSKÝCH JÍME), Zdeňkem Podskalským (KAM ČERT NEMŮŽE, SPADLA S MESÍCE), Oldřichem Lipským (MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ, JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE!), Jurajem Herzem (SBĚRNÉ SUROVOSTI, SPALOVAČ MRTVOL), Otakarem Vávrou (DNY ZRADY, SOKOLOVO, OSVOBOZENÍ PRAHY, PŘÍBĚH LÁSKY A CTI), Karlem Kachyňou (SETKÁNÍ V ČERVENCI, MALÁ MOŘSKÁ VÍLA, ČEKÁNÍ NA DÉŠŤ), Jindřichem Polákem (IKARIE XB 1) a nebo Jiřím Sequensem (POKUS O VRAŽDU, KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA, RUKOJMÍ V BELLA VISTA) apod. Naposledy diváci jeho hudbu slyšeli u sci – fi filmu KAM ZMIZEL KURÝR (1981) Otakara Fuky.

Často spolupracoval i se slovenskými filmaři (VTÁČKOVIA, SIROTY A BLÁZNI, ORLIE PIERKO, ĽALIE POĽNÉ, TANGO PRO MEDVĚĎA, DOSŤ DOBRÍ CHLAPI, SMRŤ ŠITÁ NA MIERU) či se zahraničím, např. s německým režisérem Kurtem Hoffmannem (DŮM V KAPROVÉ ULICI) nebo s Iránem. Kvalitní byla taktéž Liškova spolupráce s Československou televizí (inscenace SPRAVEDLNOST PRO SELVINA, KAM SLUNCE NECHODÍ, Sequensovy seriály HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO a žel také 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMENA či Sokolovského politicky angažovaný seriál NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ).

Zdeněk Liška byl skutečně zajímavá osobnost, byl svobodomyslný a velmi svérázný, nesnášel publicitu a hrál na několik hudebních nástrojů (trubka, trombón, harmonika, klavír a housle) a byl dvakrát ženatý. Každoročně vytížený hudební skladatel Zdeněk Liška, kterýžto má na svém kontě více jak 300 filmů, musel kvůli cukrovce a jiným zdravotním problémům ke konci 70. let čím dál tím častěji odmítat nabídky a práci. Zemřel bez většího ohlasu 13. července 1983 v Praze ve věku jednašedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour, csfd

Zobraziť diskusiu (0)

Podobný obsah

Fedor Gál 70

Správy

Fedor Gál 70

Fedor Gál je pro mě jedním z lidí, kteří symbolizují moderní svobodné Slovensko. Navíc - jsem obdivovatel jeho přímé řeči.

Dva dojímavé príbehy

Správy

Dva dojímavé príbehy

Niekedy otvorím knihu a cítim, že teraz je ten správny čas, kedy si ju musím prečítať. Nedávno som prečítal 2 knihy, ktoré majú niečo spoločné. Hlavným hrdinom týchto kníh je muž, ktorému zomrela manželka a on sa nevie s jej stratou vyrovnať. A keďže život bez milovanej ženy pre týchto mužov nemá zmysel, hľadajú spôsob, ako ho ukončiť.

Zbrane Kornela Földváriho

Správy

Zbrane Kornela Földváriho

„No nie je ten život zlomyseľné prasa, ktoré sa vyžíva v detinských schválnostiach a dobre sa zabáva na našich reakciách?“ Napísal raz Kornel Földvári svoje milovanej sestre Irene Lifkovej. Roky jej spolu so svojou ženou Naďou písal každý týždeň jeden dva listy, písal ich na stroji a posielal poštou do Trenčína.