Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Poezie Anne Carson – nohama v klasice, s hlavu v oblacích současnosti

Autobiografie rudé (Autobiography of Red, 1998) je volnou lyricko-epickou adaptací starořeckého mýtu o Geryonovi – okřídleném rudém netvorovi, kterého Héraklés zabije v rámci svých bájných skutků. Svou verzi tohoto dávného příběhu zasadila do současného světa: v jejím podání je Geryon dospívající chlapec s fotografickým zápalem, vysoce senzitivní introvert, který se zamiluje do charismatického a citově neukotveného Hérakla. Tato moderní mytologie je tak současně filosofující básní v próze, queer milostným příběhem, bildungsromanem a tragédií o zranitelnosti a nevyrovnaných vztazích.

Velká část vaší práce odkazuje na starověké klasické období, odkazuje na řecké mýty, překládáte z řečtiny nebo latiny, eseje o antickém myšlení. Co vás k tomuto světu poprvé přitáhlo?

Myslím, že to bylo v nákupním centru v Hamiltonu v Ontariu kolem roku 1965. Procházela jsem se po knihkupectví a z nějakého důvodu měli dvojjazyčné vydání Sapfó od Willise Barnstona, překladatele a editora, s řečtinou vlevo, angličtinou vpravo, a vypadalo to tak fascinujícím způsobem, že jsem si řekla: to bych se měla naučit. Následující rok jsme se přestěhovali do Port Hope a já šla na střední školu, kde učitelka latiny uměla řecky. Když zjistila, že mám zájem, nabídla se, že mě bude učit během polední pauzy. Takže za svou kariéru a štěstí vděčím Alice Cowan ze střední školy v Port Hope.

Bylo to tím, že jazyk vypadal tak cize, nebo lákavě?

Částečně to byl vzhled a prostě estetika, ale v té době jsem si o sobě myslela, že jsem znovuzrozený Oscar Wilde, a celý svět intelektuálního života ve Wildově době, který zahrnoval hodně latiny a řečtiny, pro mě byl tak trochu mýtus a já si říkala: Když se naučím řecky, mohla bych být o to víc jako Oscar Wilde. Zdálo se mi to jako přirozený další krok.

Znovuzrozený Oscar Wilde.

Měla jsem kostým Oscara Wilda, který jsem si občas oblékala při zvláštních příležitostech. Myslela jsem si, že je to ten nejzajímavější chlapík na světě.

Říkala jste bonmoty a vtipy?

Jak zjistíme v průběhu rozhovoru, nejsem bystrá, ale oceňuji vtip.

Když jste začala studovat latinu a řečtinu, pamatujete si, jaké byly první mýty, které jste slyšela?

Myslím, že asi ty, na které se odkazuje Sapfó, které asi nejsou ty nejznámější. Například Niobe, která se proměnila ve skálu, protože tolik plakala; a nejvýrazněji si z té knihy pamatuji mýtus o Tithónovi. Tithón byl mladý muž, který se zamiloval do bohyně úsvitu a měli spolu poměr; pak ji jednoho dne požádal, aby ho učinila nesmrtelným. Chtěl být bohem a žít s ní navždy. Šla tedy za Diem a zeptala se ho: „Můžeš učinit Tithóna nesmrtelným?“ A Zeus řekl „Jistě“ a učinil ho nesmrtelným, ale neudělal ho věčně mladým. Takže chudák Tithón se proměnil v malého seschlého cvrčka sebe sama a to už pro bohyni úsvitu nebyla velká zábava.

Věnujte pozornost drobnému písmu.

Formulace, ano. Formulace je klíčová.

Řekněte něco víc o studiu řečtiny. Je jasné, že jste u něj vydržela a stala se vaším oborem, ale můžete říct víc o tom, co vás k němu přitahovalo: o kultuře, jazyce, složitosti?

Myslím, že je to částečně obsahem těch starých děl. Patří k nejpromyšlenějším literárním textům, jaké kdy kdo napsal. Ale také pobývání v překladu je něco, co miluji. Je to jako luštit nekonečnou křížovku, ale s hodnotnou tajenkou.

Řekla jste, že starověcí lidé nemusí mít nutně velký význam pro náš dnešní svět. A musím říct, že mě to překvapilo, protože se zdá, že se jich často dovoláváme.

Nemyslela jsem to takhle, myslela jsem to naopak. Naším úkolem je podívat se spíš, co doopravdy dělali. John Cage říká: „Nikdo si neudělá představu, jakmile začne skutečně naslouchat,“ a myslím si, že to je důležité při studiu minulosti, naslouchat starověkým autorům, spíš než jim dávat do úst naše vlastní představy.

…………

Zdroj: brickmag.com


Anne Carson (* 1950) je pravděpodobně nejuznávanější žijící anglofonní básnířkou a její „Autobiografie rudé“, jež nyní vychází v českém překladu Tomáše Gabriela v nakladatelství Argo, patří k vrcholům jejího díla.

Zobraziť diskusiu (0)

Autobiografie rudé

Autobiografie rudé

Carsonová Anne

Autobiografie rudé (Autobiography of Red, 1998) je volnou lyricko-epickou adaptací starořeckého mýtu o Geryonovi – okřídleném rudém netvorovi, kterého Héraklés zabije v rámci svých bájných skutků. Carsonová vychází z torza dochované básně řeckého básníka Stesichora, ale svou verzi tohoto dávného příběhu zasadila do současného světa: v jejím podání je Geryon dospívající chlapec s fotografickým zápalem, vysoce senzitivní introvert, který se zamiluje do charismatického a citově neukotveného Hérakla.

Kúpiť za 12,60 €

Autobiography of Red

Autobiography of Red

Carson Anne

This is a volcanic journey into the soul of a winged red monster named Geryon. It is queer coming-of-age love story, a Greek myth retold, and a modern classic.

Kúpiť za 13,53 €

Krátke rozhovory

Krátke rozhovory

Carson Anne

Kanadská poetka, profesorka klasickej literatúry, ktorá priznáva literárny vplyv Sapfo a Homéra, ale aj Simone Weilovej, Virginie Wolfovej a Emily Bronteovej, vydala v roku 1992 debutovú básnickú zbierku, ktorá obsahuje akési aforizmy či minieseje. V jednom rozhovore spomenula, že vznikli ako názvy ku kresbám, „ktoré boli čoraz dlhšie a dlhšie, až kým kresby nezmizli“. Anne Carson (1950) prekladá a modernizuje literatúru antického Grécka.

Kúpiť za 7,60 €

Krása manžela

Krása manžela

Carson Anne

Fiktívna esej v 29 tangách. Anne Carson sa narodila v Kanade a živí sa vyučovaním starogréčtiny.

Kúpiť za 9,00 €

Podobný obsah

Jiří Padevět zpovídá Ivana Krause

Správy

Jiří Padevět zpovídá Ivana Krause

Stručně vyťukáno do tabulky Wordu mohu jen říct, že jsem se narodil po příchodu Němců, odešel po příchodu Rusů na řadu let do zahraničních jeskyní a vrátil se nakonec zase domů. Knížka rozhovorů s Jiřím Padevětem by měla trochu přiblížit, co mne po té dlouhé a zajímavé cestě napadá. Ale do kamene bych své zážitky vytesat nemohl. Ivan Kraus

Připojení Podkarpatské Rusi k Československu se nedalo odůvodnit vůbec ničím

Správy

Připojení Podkarpatské Rusi k Československu se nedalo odůvodnit vůbec ničím

Titul Dějiny Podkarpatské Rusi představuje historii oblasti, také označované jako Zakarpatská Ukrajina nebo Uherská Rus, od raného středověku po dnešní dny. Vedle vývoje správních i hospodářských struktur se autor zaměřuje především na vývoj národního uvědomování rusínského obyvatelstva. Dvacet let patřil tento region k územím Československa (1919 – 1939). Dnes jde o Zakarpatskou oblast a patří Ukrajině. Tolik asi k důvodům, proč se o tuhle knihu zajímat. Autorem je prof. Jan Rychlík, mimo jiné i autor Dějin Slovenska z edice Nakladatelství Lidové noviny.

Příběhy těch, které jsme nazývali pámbíčkáři, Němčouři, cikáni, úchylové, kriplové, ti divní…

Správy

Příběhy těch, které jsme nazývali pámbíčkáři, Němčouři, cikáni, úchylové, kriplové, ti divní…

Barbora Šťastná už dlouhá léta jako editorka Paměti národa zpracovává příběhy, které mají být zaznamenány. Tentokrát z nich vznikla kniha Exoti, povídky o jinakosti. Povídky o lidech vydělených ze společnosti.