Tomáš Weiss
16.2.2017
Poezie na 7 dní
Dobře stavěné obrazy. Záblesky. Mrknutí očí. "Záhyb sukně vzňal se u kolen." Jemnosti jazyka. Emoce řeči. Dnes básník Karel Šiktanc, básník téměř devadesátiletý. Jenže kam na poezii s věkem!
VE VSI
Jenom jsme jeli kolem.
Půl vrat… Dvůr dohola…
sáh jsem si po čepici, kterou skoro
nenosím:
asi strach urazit dům po rodičích.
A napadla mě jedna stromková růže.
Ale byla skoro tma:
na drahách kusem po zemi zažraná špína,
štípaný kámen.
Ušplíchlo první světlo,
civěl jsem tlustým oknem do Opltovic sálu:
v kovově ostré prázdni zaleskl se stůl…
a v první řadě lavic jedna po druhé pousmály se
jedním směrem všechny naše garde…
záhyb sukně vzňal se u kolen.
Chtěl jsem ještě šenk. A schody k tančírně…
A slepý –
vrazil jsem hrubě do někoho:
„Odpusťte…"
Hrklo to ve mně, v celé vsi.
Tys tam ještě stála!
Ty jsi tam pořád ještě stála,
jak tenkrát.
Chyt jsem se zdi, couval šourem
k silnici –
z auta už volali, abych šel.
„Odpusť,"
křikl jsem do tmy.
„Uhodil jsem se o tebe."
báseň ze zatím poslední vydané sbírky Horniny (2016)
Karel Šiktanc se narodil 10. července 1928 v Hřebči u Kladna v rodině truhláře a zaměstnance kladenských oceláren. Vystudoval učitelský ústav a pokračoval ve studiu na Vysoké škole pedagogické, kterou nedokončil, protože se začal věnovat žurnalistice. Jako novinář začínal v Mladé frontě. Pro jeho počáteční tvorbu byl důležitý zážitek vyhlazení Lidic, sousední vesnice, v níž měl kamarády. V roce 1950 nastoupil jako redaktor do Českého rozhlasu, kde působil 10 let.
Pracoval v časopise Květen (podílel se na vzniku a činnosti skupiny, která se zabývala tzv. poezií všedního dne), spoluredigoval Almanach Květen a Hlubší než smrt. Deset let (1961-1971) byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta. V sedmdesátých letech se stal zakázaným autorem, jeho jméno bylo vyškrtnuto ze slovníků, jeho knihy se nesměly půjčovat ani vydávat, byla mu zakázána publikační činnost. Vydával pouze v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Vystřídal různá zaměstnání jako třeba údržbář tenisových kurtů na Štvanici apod. Po sametové revoluci působil krátce ve funkci předsedy Obce spisovatelů a do roku 1992 byl členem její rady. V letech 1993 - 95 řídil v nakladatelství Český spisovatel edici České básně.
