Poezie na 7 dní
Přestože bývají s ironií mezi lidmi časté problémy, nějak ji přece jen máme rádi. Nesmí se z ní stát každodenní maska, musí se s ní zacházet šafránovým způsobem. Pak je užitečná a má akupunkturní schopnosti. I v poezii. Nicanor Parra, chilský básník, se možná i díky schopnosti ironizovat nejen okolí, ale i sebe, dožil málem 104 let. Letos v lednu zemřel. Právě mu vyšel nový výbor nazvaný Jiné básně.
Horská dráha
Během půl století
byla poezie
rájem korunovaného blba.
Až jsem přišel já
a postavil svou horskou dráhu.
Nastupte, chcete-li.
Samozřejmě za nic nemůžu, pokud vám
na konci jízdy poteče z úst a z nosu krev.
Epitaf
Byl spíše střední postavy,
hlas neměl ani silný ani tenký,
nejstarší syn učitele na základce
a skromné a pracovité švadlenky;
miloval dobré jídlo,
i když byl hubený od narození;
přepadlé kostnaté tváře,
uši poněkud odstáté od lebky;
měl hranatý obličej,
ve kterém byly oči vidět stěží,
nos křivý jako mulatský boxer
a ústa jak aztécký bůh při oběti,
to všechno ve světle
paprsku, který byl podlý a výsměšný.
Ani moc chytrý ani zcela hloupý,
zkrátka byl jsem tím, čím jsem byl:
směsí octa a jedlého oleje,
plátkem andělsko-zvířecí tlačenky!
Nicanor Parra (1914 - 2018)
V roce 1954 vydal chilský básník Nicanor Parra sbírku Poemas y
antipoemas (Básně a antibásně), kterou založil nový styl, jejž nazval
antipoezie. Ta se vyhraňuje vůči představě autora jako božského a
výjimečného tvůrce napojeného na tajemné zdroje inspirace, která spojuje
klasickou poezii romantickou i poezii avantgardní. Parra usiloval o
poezii maximálně ironickou a civilní, byla proto také někdy nazývána
"konverzační". Zatím jediným českým knižním výborem byla antologie Básně proti plešatění (sestavila Anežka Charvátová, doslov Anna Housková, Mladá fronta, Praha 2002). Teď vychází v překladech Petra Zavadila výbor Jiné básně (Fra, 2018).