Před 150 lety se narodil John Griffith Chaney, známější pod jménem Jack London
Vlastně se jeho jméno stalo synonymem pro dobrodružství. A to jak života, tak psaní. Být nemanželským synkem potulného astrologa a spiritistky uprostřed průmyslové revoluce je dobrý začátek napínavého příběhu. A Jack London, věrný svému heslu „raději popel než prach“, šlapal životu pěkně na pedál. Za 18 let napsal 50 knih, z toho 20 románů. Zemřel ve čtyřiceti letech.
Jack London se narodil 12. ledna 1876 svobodné matce Floře Wellmanové, jméno otce není spolehlivě určeno. Mohlo by se jednat o astrologa Williama Chaneyho, se kterým Wellmanová určitý čas žila v San Franciscu. On se však nikdy k otcovství nepřihlásil a odmítl pozdější Londonův pokus o jeho uznání. Matka byla nervově labilní a nejdůležitější osobou Londonova dětství byla bývalá otrokyně, černoška Virginie (Jennie) Prentissová, která o něho pečovala i v době, kdy byla matka provdána za Johna Londona, částečně postiženého veterána občanské války a otce dvou dcer.
Všichni se usadili v Oaklandu, kde Jack navštěvoval základní školu a získával vědomosti četbou knih z místní knihovny. Od dětství četl dobrodružnou literaturu, kterou později začal i sám psát. Matčiny neúspěšné finanční spekulace přiměly Jacka najít si zaměstnání a od jedenácti let pomáhal živit rodinu. Po skončení školy v roce 1889 začal pracovat 12 až 18 hodin denně v místní konzervárně. Půjčil si peníze od chůvy Prentissové, koupil člun jménem Razzle-Dazzle a stal se ústřicovým pirátem. Tím začal jeho život dobrodruha a pijáka závislého na alkoholu.

Po několika měsících se člun vážně poškodil a London se stal pomocníkem Kalifornské rybí hlídky, která dohlížela na dodržování zákona o rybolovu. V roce 1893 se dal najmout na rybářskou loď, která podél pobřeží Japonska lovila tuleně. Po návratu na pevninu vystřídal několik zaměstnání, pracoval v továrně na konopí nebo jako topič v elektrárně. Přidal se k protestnímu pochodu nezaměstnaných dělníků, který směřoval do Washingtonu ze všech koutů Spojených států a v roce 1894 strávil 30 dní za potulku ve věznici v Buffalu.
V Oaklandu začal navštěvovat střední školu a přispíval do studentského časopisu. Obeslal literární soutěž časopisu Morning Call, získal první cenu a svůj první honorář za povídku Tajfun u japonského pobřeží (Story of a Typhoon off the Coast of Japan). O další povídky už nebyl zájem a London se stal nezaměstnaným.
Jako tulák později procestoval Spojené státy. V době zlaté horečky se vydal na Aljašku. Nezbohatl, ale zkušenosti uplatnil ve svých povídkách a románech. Stal se i válečným zpravodajem v rusko-japonské válce.
Díky zážitkům v nejnižších vrstvách společnosti byl Jack London socialistou a angažoval se v odborech. Vydání jeho raných povídek z Klondiku ho finančně zajistilo.
Román Volání divočiny v roce 1903 udělal z mladého autora celebritu. Tomu napomáhaly i často publikované fotografie, které ukazovaly jeho drsný, ale mladický a vitální vzhled. Koupil si jachtu, vydal se na cestu kolem světa. Žil na svém ranči v Měsíčním údolí v Kalifornii. Celý život bojoval s alkoholismem a nikdy se nenaučil zacházet s penězi.
zdroj: Wiki, Český rozhlas