Proč se nebát hororu v literatuře a filmu
Při příležitosti mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a také premiéry filmu 28 let poté, nabízíme příručku pro milovníky žánru, který má samozřejmě svoje béčka a céčka, ale také áčka a legendy.
Přední kritik a fanoušek hororů Antonín Tesař ve své nejnovější knize V domě je příšera zavádí čtenáře do nejrůznějších filmových i literárních končin tohoto žánru a ukazuje, jak neobyčejně pestrý a široký může být. Tesař vyvrací předsudky, přináší nové pohledy na horor a ukazuje, že tu není jen od toho, aby děsil.
„Knihu jsem psal s tím, že si pod hororem lidé zpravidla představí příběh, jehož účelem je děsit. Ale takový pohled mi vždycky přišel trochu primitivní a neodpovídal tomu, co všechno při sledování a čtení hororů zažívám já – od údivu přes pobavení nebo hnus až po smutek či existenciální úzkost. Horory jsou zkrátka mnohem chytřejší a emočně pestřejší, než si myslíme,“ říká autor.
V průběhu Tesařovy exkurze po hororové krajině čtenář okusí kosmický děs H. P. Lovecrafta, dozví se, proč je Stephen King jedním z nejlépe placených spisovatelů současnosti, poputuje od snímků jako Rosemary má děťátko přes kultovní filmy Davida Cronenberga až po queer, folklorní nebo environmentální horory a podívá se i za příšerami z Nigérie, Latinské Ameriky nebo Východního bloku.
„Antonín Tesař vám bude po podivných krajinách hrůzy spolehlivým průvodcem. Není to kniha pro totální laiky, spíš zaujatá a dobře informovaná rozprava pro ty, kteří ze starého Frankensteina od společnosti Universal znají přinejmenším ukázky a kteří už se v kině nebo před monitorem párkrát báli,“ píše v doslovu publicista Ivan Adamovič.
Antonín Tesař (1983) je filmový publicista, redaktor dvouměsíčníku Cinepur a dramaturg Festivalu otrlého diváka. Spolupracuje s časopisem A2, webem ČT Art či s Radiem Wave. Je spoluautorem knihy Planeta Nippon (2017) věnované japonské popkultuře a nominované na cenu Magnesia Litera. Podílel se také na publikaci Krev, slzy a sperma (2017) zaměřené na brakový film.
