Punkové dějiny krásy
Nepřeháníme to s posedlostí vlastním vzhledem? V nové komiksové eseji Liv Strömquistové se sešli Kim Kardashian, císařovna Sisi, Marilyn Monroe nebo sociologové jako Zygmund Bauman a Eva Illouz. Vyfotí si selfíčka, zkontrolují své ideální míry a možná se dokonce pokusí svrhnout patriarchát... Švédská komiksová superstar a glosátorka moderního světa se v nové knize V zrcadlové síni věnuje dějinám krásy.
Jak souvisí láska se vzhledem? Co mají společného poslední snímky Marilyn Monroe a selfíčka Kim Kardashian? Která z císařoven měla nejtenčí pas? Nepřeháníme to v dnešní době poněkud se svou posedlostí vlastním vzhledem? Liv Strömquistová v novince klade podobné otázky, ale zároveň zpytuje i své vlastní svědomí.
Ve svých punkových dějinách krásy a přístupů ke kráse ukazuje, že žijeme v říši obrazů podobně jako Sněhurčina macecha. Zrcadlem se stal chytrý telefonem, s ním se bavíme, nakupujeme, chodíme na rande, usínáme, a především šmírujeme sami sebe. Jenže zatímco péče o vlastní vzhled se stala jednou z nejdůležitějších částí našich životů, samotná krása se podle autorky ocitla v ohrožení, neboť se jí zmocnil kapitalistický trh a vyrobil z ní spotřební produkt.
Z překladatelského hlediska byla kniha výzvou pro Marii Voslářovou, která do češtiny převedla i autorčiny tituly Ovoce poznání a Nejrudější růže rozkvétá, a jejího redaktora Martina Severýna. „Překlad vyžadoval porovnávání různých překladů bible, dohledávání mnoha citací filozofů a dalších myslitelů, na samý závěr bylo třeba si poradit s formálně propracovanou básní Heinricha Heina, říká Voslářová. „Ale hlavně se v překladu nesměl vytratit pro autorku tak charakteristický humor.“
Podobně jako v předchozích komiksech autorka přístupnou formou seznamuje čtenářky a čtenáře s tezemi významných sociologů a filozofů, které doplňuje svými typicky sarkastickými komentáři, postřehy z partnerského života, ale i poezií. Strömquistová tvoří koláže, do kterých zapojuje fotografie celebrit nebo různá dobová vyobrazení, samotný text se často stává obrazem. Svá témata ilustruje úryvky rozmanitých textů – od antických spisů přes filozofii 19. století po dnešní popové hity. „Velkou část překladatelské práce proto tvoří rešerše,“ vysvětluje Voslářová. „Mým cílem bylo, aby komiks zněl svěže, živě, současně. A aby se nevytratila autorčina ironie.“
Podle Voslářové je Strömquistová v domácím Švédsku už něco jako popová ikona. „Její knihy se upravují pro divadelní jeviště, má svůj podcast, překládá se do desítek jazyků a inspiruje další tvůrce,“ říká překladatelka.
Liv Strömquistová (1978) vystudovala politickou vědu. Mimořádnou pozornost si získalo její
Ovoce poznání (č. Paseka 2018), které vyšlo ve třech desítkách zemí po celém světě
a proměnilo vnímání ženského pohlavního orgánu. V češtině vyšla také její kniha Nejrudější
růže rozkvétá (č. Paseka 2021) o současných intimních vztazích.
použit text nakladatelství Paseka
