V hlavních kategoriích to dopadlo takto:

Pražské ptactvo / Revolver Revue a Česká společnost ornitologická – 1. místo

Osvěta, kultura, zábava / kulturní domy v Československu / Galerie VI PER, VŠUP v Praze – 2. místo

FaVU 30 / Fakulta výtvarných umění VUT v Brně – 3. místo

Krásná literatura

Muklové a Šlajsny / OKRAJ MEDIA – 1. místo

Stáří je mládím světa /Revolver Revue – 2. místo

Vlastní pokoje / Wo-men – 3. místo

Literatura pro děti a mládež

Rajčaťáci a Banáni / Host – 1. místo

Dívej, ulice / Baobab – 2. místo

Myko / Baobab – 3. místo

Cenu za Raj­čaťá­ky a Baná­ny pře­vza­li Mag­da­le­na Ruto­vá a Jan Čumliv­ski, kte­ří kni­ze vtisk­li její neza­mě­ni­tel­nou podobu.

Jedi­neč­nost vyzdvi­hl ve svém hod­no­ce­ní také člen výtvar­né komi­se NČKR Filip Kraus: „Šra­fu­ra nedba­lá, figu­ry a hla­vy dispro­porč­ní, per­spek­ti­va naiv­ní, kom­po­zi­ce nevy­rov­na­né. A pře­ce je to ve všem jiné než vět­ši­na toho, co znám. Devět barev­ných celo­strán­ko­vých kre­seb, deset jed­no­ba­rev­ných péro­vek, deva­te­náct pře­kres­le­ných skic auto­ra tex­tu a dvě jeho vlast­ní sché­ma­ta, šest smyš­le­ných por­trétů a dva sku­teč­né. A ke kaž­dé kresbě je mož­né se vrá­tit a odha­lit dal­ší drob­né význa­mo­vé a výtvar­né důvtip­nos­ti. To vše v obje­tí gra­fic­ké úpra­vy, kte­rá je tak robust­ní, a při­tom tak uvolněná.“

Rov­něž text Pet­ra Váši vás nej­spí­še pře­kva­pí. Je plný kou­zel­ných slov, zvu­ků a ryt­mů, je tak tro­chu div­ný, ale hlav­ně děs­ně cool. Jak se s ním pra­co­va­lo ilu­strá­tor­ce a grafikovi?

Mag­da­le­na Ruto­vá: „Prá­ce na kni­ze zača­la nej­lé­pe, jak moh­la: Petr Váša nás pozval na výlet do Brna a během jed­no­ho let­ní­ho dne nás s Hon­zou pro­ve­dl po všech mís­tech, kde se pří­běh ode­hrá­vá. Petr celou dobu vyprá­věl his­tor­ky, díky kte­rým se nám mís­ta ulo­ži­la do pamě­ti a vlast­ně jsem si je už nemu­se­la zno­va dohle­dá­vat. Auto­bu­so­vá zastáv­ka, muze­um s mamu­tem, cha­tič­ky podél řeky, neto­pý­ří vrch, kam jez­dí bás­ník Krchov­ský na starém kole — je to celé doku­ment. Z toho jsem vychá­ze­la při pře­mýš­le­ní o sty­li­za­ci kres­by. Kres­li­la jsem tak, jako bych si v létě kres­li­la zážit­ky do dení­ku. Ne moc vyuměl­ko­va­ně, oby­čej­ně, tro­chu ‚špat­ně‘.“

Jan Čumliv­ski: „Nej­vět­ší výzva je pokaž­dé stej­ná — udě­lat kniž­ní úpra­vu tak, aby pokud mož­no nepo­ško­di­la ani text, ani ilu­stra­ce a aby z ní neči­še­la ambi­ce udě­lat vše vel­mi ori­gi­nál­ně. To se, dou­fám, poved­lo. Nebyl jsem si úpl­ně jis­tý, jest­li to není pří­liš, naštěs­tí písmo Ilji Baža­no­va, kte­ré jsem pou­žil na sazbu blo­ku, celou kni­hu dost zklid­ni­lo. Kapes­ní for­mát mám rád od dět­ství jako čte­nář, líbi­lo se mi — to byla edi­ce Střel­ka —, že se mi kni­ha vejde do kapsy, a můžu si ji tedy číst kdekoliv.“

použity texty nakladatelství Host

Zobraziť diskusiu (0)