Tady je otevřený dopis paní docentky:

S velikou radostí jsem přivítala možnost podílet se coby členka vědecké rady na podobě časopisu Bibiana.

Tuto revue, respektovanou na Slovensku i v zahraničí jako jedinečný informační zdroj o umění pro děti a mládež, sleduji od doby jejího vzniku a v několika bilančních úvahách jsem měla možnost přímo na stránkách Bibiany vyjádřit dík za záslužnou práci, kterou tato revue odváděla.

Velmi jsem si vážila i přizvání k pravidelné spolupráci a ocenění Plaketou Ľudmily Podjavorinskej, které jsem v roce 2017 získala mimo jiné i za tuto spolupráci a za prohlubování kontaktů mezi českou a slovenskou tvorbou pro děti a její odbornou reflexi.

S o to větší lítostí nyní oznamuji rezignaci na členství ve vědecké radě časopisu. Vede mě k ní rozpor mezi tím, jakou funkci by vědecká rada časopisu měla plnit, a mezi tím, jaký prostor ve skutečnosti pro realizaci svých úkolů dostává.

Aktuálně připravené dvojčíslo Bibiany (1-2/2024) do tisku bylo koncepčně připraveno za spoluúčasti vědecké rady, návrhy na jednotlivé příspěvky byly mezi jejími členy sdíleny a odsouhlaseny. Přesto z časopisu připraveného do tisku byly bez vědomí vědecké rady (a bez argumentačního zdůvodnění) odstraněny vedením instituce dva texty.

Tento krok vnímám jako bezprecedentní cenzuru, která zpochybňuje nezávislost časopisu, jeho nestrannou odbornost, a hlavně samotnou podstatu vědecké rady časopisu. Nehodlám do budoucna figurovat jako stafáž v obdobných případech.

Důvod, proč byla z časopisu vyřazena moje recenze na knížku Marto Kelbl Ani holka, ani kluk, věnující se tematice hledání genderové identity, je nasnadě. Tato publikace, vydaná v s podporou Ministerstva kultury ČR, přitom byla doporučena v širší nominaci porotou literární ceny Magnesia Litera a získala nominaci na cenu Zlatá stuha; referovat o ní na stránkách Bibiany tedy znamená objektivně informovat o literárním dění, s nímž slovenskou literaturu nespojuje pouze jazyková blízkost, ale také dlouhodobá synchronizace.

Instituce Bibiana má na své webové stránce uvedeno, že „adresátom diania a partnerom v dialógu v BIBIANE sú všetky deti bez ohľadu na vek, národnosť, vierovyznanie, sociálne a etnické postavenie, deti zdravé i handicapované“. Obávám se, že tato informace už není pravdivá.

V Brně, 18. 6. 2024 doc. PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D.

A tady je ona recenze, která musela z odborného časopisu Bibiany zmizet:

DIPLOMKA S POTENCIÁLEM

Kniha Ani holka, ani kluk s podtitulem Vyprávění o tom, jak být sám sebou se krystalizovala v několika etapách. Vznikla v roce 2022 jako diplomová práce, která byla úspěšně obhájena na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. V této podobě představovala bohatě ilustrované encyklopedické pojednání o nebinaritě s názvem They Them a probojovala se mezi finalisty prestižní soutěže Czech Grand Design.

V knižním vydání však popularizační encyklopedickou část obohatila i osobně laděná příběhová linka. Marto Kelbl v komiksových vstupech přibližuje trápení Lukáše, jenž neřeší pouze běžné problémy jako jeho vrstevníci, ale potýká se s tím nejdůležitějším: nejenže nepatří do žádné party, on nepatří ani do žádné genderové škatulky, jimiž jsou lidé běžně kategorizováni. Necítí se ani jako holka, ani jako kluk.

ZRCADLO BEZ ODPOVĚDI

Lukášův příběh promlouvá ke čtenářům z přímé perspektivy textového vypravěče. Výtvarně je zprostředkovaná Lukášovým tu bezradným, tu zoufalým pohledem upřeným z portrétu ve středu stránky, ale i odrazem nejisté postavy v zrcadle, které mu nedává žádnou odpověď na otázku, kým vlastně je. Příběh o hledání vlastní identity tak představuje přirozenou motivaci pro barevnou encyklopedickou část s celoplošnými i drobnými ilustracemi, jíž je prokládán. Právě Lukášovou snahou vyznat se lépe ve vlastních, mnohdy protichůdných pocitech a najít tak kýžené místo ve společnosti je zdůvodněno vkládání naučných pasáží o historii a osudech lidí z nejrůznějších světadílů a kultur, kteří se v průběhu svého života nedefinují jednoznačně svým pohlavím, nýbrž přebírají různé genderové role, a přesto, nebo právě proto jsou společností respektováni.

BURNEŠA, HIDŽRA, MUXES

Lukáš jako dítě 21. století si bere na pomoc chytrý telefon a internetové vyhledávače, do nichž zadává klíčový dotaz: „Nejsem ani holka, ani kluk“. S překvapením zjišťuje, že již mezi příslušníky původních indiánských kmenů v Americe žili lidé, kteří měli současně ženskou i mužskou duši a zapojovali se jak do ženských, tak mužských aktivit. Objevuje albánské ženy, jež se mohly proměnit v burnešu a navenek vystupovat jako muž zejména v těch dobách, kdy kvůli válečným konfliktům zůstávala mužská pozice nezastoupena. Na osudech indických hidžrů, zmiňovaných již ve starých eposech, obdivuje respekt indické společnosti, jež si od těchto mužů vystupujících pod ženskými jmény a v ženském oděvu nechává požehnat. Neméně užitečné jsou svému okolí i mexické muxes, naslouchající trpělivě problémům druhých.

Před udiveným Lukášem se rozprostírá nekonečná plejáda příkladů z historie i současnosti, jak pestře lze uchopit vlastní identitu. K tomu nejdůležitějšímu poznání, a to, že „nemusíme si vybrat vůbec žádnou roli“ a „každý z nás má možnost žít svůj vlastní, unikátní příběh,“ však nedospívá jen skládáním mozaiky ze střipků vygooglovaných informací. Pro přijetí vlastní nejednoznačné identity potřebuje jednoznačnou podporu okolí. Nalézá ji v nové kamarádce, a to navzdory tomu, že podnětem k vzájemnému lepšímu poznání byl Lukášův impulzivní a odsouzeníhodný čin vyvolaný frustrací z toho, že nenaplňuje žádné ze společenských očekávání. Z Lukáše se stává Elu. Zvolená přezdívka respektuje kontinuitu se jménem vybraným rodiči, ale je také důležitým vnitřním i vnějším signálem nově uvědomované nebinární identity.

BEZ OPARU SENZACE

Marto Kelbl knížku adresuje desetiletým čtenářům a závěrem jim radí, aby se v podobné situaci zkusili svěřit někomu blízkému. Kultivovaným způsobem zprostředkovává dětem informace, které bývají v médiích obvykle obestřeny senzačním oparem. Přiznání nebinární identity nikterak neheroizuje, namísto toho ukazuje, jak tolerantní přístup společnosti může být všestranně obohacující. Kniha, jejíž vydání nejen pro společenskou aktuálnost, ale i nesporné výtvarné a literární kvality bylo podpořeno Ministerstvem kultury České republiky, se ocitla v širších nominacích na Cenu Jiřího Ortena i na ocenění Magnesia Litera za rok 2024.

Milena Šubrtová

Zobraziť diskusiu (0)