Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Utrpení mladého hlupáčka

Pokud se kniha jmenuje Svatá hlava a vydává ji nakladatelství Vyšehrad, může si čtenář představit, že to bude kniha z misií, kniha z kláštera, kniha o středověku, kniha o teologii atd. Nic z toho není pravda. Ve Svaté hlavě nás slabomyslný vypravěč provádí svým životem a přitom naší současností.

Hana Lehečková (1990) zatím psala jen pro divadlo a pro rozhlas.Většinou příběhy pro děti a mládež. Taková byla i její kniha Co se děje v Podpostelí. S určitou dětskou naivitou je vlastně vyprávěna i Svatá hlava. Mentálně postižený mladík v ní popisuje svoji každodennost v pohraničí jižních Čech. Narozený jako nechtěné dítě, vychováván bez otce životem podrcenou matkou a bigotně katolickou babičkou. Nemá práci, nemá pořádné vztahy s lidmi, nemá žádnou perspektivu. Zamotává se do svých představ a snů, je si nebezpečný sám sobě svoji křehkostí a zranitelností. Má psychické propady a často před sebou vidí Všemohoucího, jehož pravidla je dobré dodržovat, říkala babička. Velmi pravděpodobně vám při četbě naskočí takové figury jako Forest Gump, Ivan Trojan ve filmu Václav nebo Kohákův Instalatér z Tuchlovic. Nebo Samko Tále, který v Knize o cintoríně Pavly Kapitáňové přemýšlí optikou své slabomyslnosti o Slovensku v době mečiarismu.

Inspirací k hlavní postavě byl prý autorce internetový deník schizofrenika, který ji uhranul svojí imaginací a specifickou schopností vyjádřit ostře a pregnantně některé životní situace, My „normální“ často chodíme kolem horké kaše, taktizujeme s vyzněním, bereme si servítky….Schizofrenik pojmenovával zpříma ..a tím vlastně s okouzlující poetikou.

Hana Lehečková (s knihou)

Hlavní hrdina Svaté hlavy, knihy věnované všem slabým duším, není schizofrenik. Jeho mentální nekompletnost není nijak specifikovaná, stejně jako je třeba hledat v textu dlouho i jeho přibližný věk a dokonce i jeho jméno. Schizofrenikův web deník byl tak pouze katalyzátorem. Ukázal autorce především jazykové možnosti takového vypravěče.

Jazyk knihy Svatá hlava tak přesně odpovídá vypravěčské figuře. Je částečně chaotický, chvílemi dětský, chvílemi pateticky biblický. Překvapí intenzitou, rytmem i slovosledem, který je přizpůsoben záměru vyhmátnout jak mentální nedostatečnost, tak současně kouzlo bezelstně pravdivých formulací, které čerpají své zdroje někdy mezi základními lidskými pudy a pohádkami o černobílém světě.

Svatá hlava patří k těm šťastným debutům, které se povedly. Mají téma, mají svoji osobitou formu, jsou odvážné. Až se budou za letošní české knihy dávat ceny pro debutanty a mladé autory, bude podle mého Hana Lehečková někde u toho.

Zobraziť diskusiu (0)

Svatá hlava

Svatá hlava

Hana Lehečková

Žije jen s mámou a babičkou, nemá ani práci, ani tátu, zato se mu zdají sny o smyslu života a moc dobře ví, kdo přijde do pekla a kdo bude spasen. Vždy rád brázdil okresní silnice na kole a házel kachnám slimáky do rybníka na návsi, nyní se ovšem protagonista pouští do nové etapy svého života: začíná si hledat ženu a přátele.

Kúpiť za 9,49 €

Podobný obsah

Ako milovať svoju dcéru

Recenzie

Ako milovať svoju dcéru

Od narodenia som dcérou svojej matky a časom som sa stala matkou dcéry. Viem, aké je to byť tou, ktorú mama neustále sleduje, a zároveň tou, ktorá nepretržite striehne na kroky svojho dieťaťa. Poznám túžbu byť vlastnená a vlastniť, byť napadnutá pocitom akejsi dlžoby a znepokojivého stavu, že ten pohľad už viac neznesiem. A pritom sa často dívam rovnako. Očakávam, predpokladám a chránim. Nevedome, ale predsa tlačím svoju dcéru do kútov, kde si myslím, že je to pre ňu dobré. Kolíšem si dcéru spôsobom, ktorý považujem za najvhodnejší. Do istej miery je to vítané, priam potrebné. Dokedy to však je?

Na smrť nemusíme byť sami

Recenzie

Na smrť nemusíme byť sami

Patrí medzi čestné povinnosti povzdychnúť si, ako sa všetci vospolok (a zahltení trápnosťami) vyhýbame téme odchádzania zo života. No nakoniec je minimum tých, ktorí sa do tohto terénu s odvahou, empatiou i pokorou vyberú.

Ženy u oltáře?

Recenzie

Ženy u oltáře?

Situácia a postavenie žien v kresťanstve a v katolíckej cirkvi sa do spoločenských dialógov dostáva pravidelne už do čias raného kresťanstva. Cirkevní otcovia i teológovia sa zaoberajú rolou ženy najmä v cirkvi intenzívne už od prelomu 4. a 5. storočia. Otázky sa týkajú najmä svätenia žien a ich možnosti slúžiť pri oltári a viesť službu eucharistie.