Velké dějiny zemí Koruny české XIX. (1968)
Klíčových momentů, které příběh „osmašedesátého“ ženou vpřed, je mnoho. Látka roku 1968 je natolik bohatá, že vydá na celý svazek Velkých dějin zemí Koruny české.
Dva měsíce trvá odcházení Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka, propuká Šejnova aféra, zaniká cenzura a vládnoucí strana ztrácí moc nad médii. Vzniká Akční program KSČ a krystalizují parametry nově vznikajícího politického systému, pootevírají se hranice na Západ, překotně se vyostřují československo-sovětské vztahy.
Devatenáctý svazek Velkých dějin sleduje, jak se demokratizační proces z podstatné části vymyká stranické kontrole, vedení státu bojuje za reformu na dvou frontách – doma a v socialistickém táboře – a nakonec čelí invazi, únosu do Moskvy a brutálnímu nátlaku „spojenců“.
Autor hodnotí obsah tzv. moskevského protokolu a důsledky podpisu československé reprezentace. Zajímá ho však i to, jak na tyto dramatické události reagoval Západ. „Dnes máme pocit, že realitě socialismu těžko porozumíme, nebo nás prostě nezajímá jako cosi starého a překonaného. Sledujeme-li však dění osmašedesátého měsíc po měsíci i den po dni, jak to činí Jiří Hoppe ve své knize, porozumíme jednání jednotlivých aktérů a pochopíme jejich motivace. Ty se totiž od těch našich zase tolik neliší. Aniž by Hoppe jednání agresorů nějak přitakával, líčení z jejich perspektivy nám umožňuje pochopit i motivace a důvody druhé strany,“ říká redaktor knihy Viktor Bezdíček.
Na dokončený komplet dějin českých zemí od počátků až do roku 1945, který čítá 15 dílů v 19 svazcích, navazuje Paseka ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. pěti díly pojednávajícími období 1945 – 1992.
