Basketbal vtrhl do americké společnosti i na další kontinenty jako velká voda a rychle nabyl obliby. K mísení kultur a vlivů docházelo na hřištích snáz než ve společnosti. Když se NBA v šedesátých letech napevno usadila v životech fanoušků, její hvězdy se stávaly vzory. A mnohé příběhy odvahy, odhodlání, obětování a odříkání inspirují dodnes.

Nechybělo moc a basketbal se mohl jmenovat boxball. Původně chtěl Naismith po školníkovi Stebbinsovi dvě krabice, ale musel se spokojit s tím, co v kumbálu bylo. K balkonu v tělocvičně přivázal dva koše na broskve. Tehdy ještě měly dno. Významný nedostatek, jak se ukázalo, když padla jediná trefa premiérového zápasu.

Prolog: NBA – I love this game

Při smečích Shawna Kempa, přihrávkách naslepo od Magika Johnsona, radostných výkřicích Dominiqua Wilkinse a samozřejmě i koších Michaela Jordana se slavní Američané vyznávali. A miliony diváků v tom byly s nimi. I oni se zamilovali. To byly časy. Devadesátky. Rychlost. Síla. Přesnost. Ladnost. Radost. Zklamání. Tomu sportovnímu divadlu nechybělo nic. Americký sen byl i tak opojný, ale stát se divákem v New Yorku, Los Angeles, Chicagu. To by bylo… A nadšení z tyjátru nevyvanulo, ani když reklama skončila a začalo se doopravdy hrát. Dunění z tribun, výbuchy radosti. Po zádech běžel mráz. Tohle je ta nejlepší hra ze všech!

Byla tak vzdálená. Její velkolepost okouzlovala. Chlapíci jako z NBA po Praze a jiných středoevropských městech opravdu neběhali. I v té televizi se barevný a zvučný svět amerických arén otevíral jenom vzácně. Tak vstoupila nejslavnější z basketbalových lig do Československa. Své kouzlo si u mnohých udržela, když se konečně dalo zjistit, co jsou zač ti létající bohové mezi sportovci, co všechno tropí na hřišti i v životě a v čem vynikají. Nebylo toho málo. „Kam jinam než do NBA mohou přijít lidé jako Bill Russell, Spencer Haywood, Ricky Barry, Dennis Rodman a Allen Iverson a vyjevit svou pravou tvář.“ Lepší vyznání nemohl Bill Walton, hodně přerostlý kalifornský cyklista, milující cykasorosty, hru na piano a skupinu Grateful Dead, vymyslet.

Russella postavil mimořádný úspěch v NBA do čela boje s rasovou diskriminací, Haywood s Barrym získávali práva pro ostatní sportovce a Rodman s Iversonem ukázali, že být jiný je taky v pořádku. Možná se k bližním občas nezachovali nejlíp, ale historie jim to snad odpustí. Z NBA všech pět vyčnívalo, ale zase ne tak moc. NBA je totiž ligou osobností. Ve které jiné soutěži se setkávali budoucí starostové, kongresmani a uchazeči o prezidentský úřad? Mafiáni, filantropové, podvodníci, investoři, bezdomovci, miliardáři, oběti i vrazi?

Příběhů vážných, tragických, komických i těžko uvěřitelných zažil americký basketbal během 130 let své historie už tolik… Vzácná náhoda občas zachraňovala hráčům životy, jindy jim je hloupá rozhodnutí brala. Basketbal vtrhl do americké společnosti, ale i na další kontinenty jako velká voda a rychle nabyl obliby. Pomáhal držet mládež zdravou, sbližovat kultury a zvlášť ve velkých městech dostal skoro okamžitě podobu lidové zábavy. Vhodný se ukázal být i pro dívky.

Dějiny stály dlouho proti němu, rozvoj nové hry zastavila první světová válka, pak Velká deprese a další válečné časy, na průlom si musel počkat. Ale s návratem amerických hochů domů z Evropy i Pacifiku už ho nic nemohlo zastavit. Ani basketbal nepřijímal novoty automaticky, ale často k nim byl otevřenější. K mísení kultur a vlivů docházelo na hřištích snáz než ve společnosti. Když se NBA v šedesátých letech napevno usadí v životech fanoušků, její hvězdy se stávají vzory – ne vždy hodnými následování. Mnohé příběhy odvahy, odhodlání, obětování a odříkání však inspirují dodnes.

Hra má však hlavně bavit. Basketbal to zvládá nejen hrou samotnou, ale i hrami kolem hry. Víří kolem něj šílené konspirace. James Naismith si autorství hry přivlastnil, Jao Ming (Yao Ming) je produktem čínských laboratoří, Michael Jordan má v NBA potomka… Co spojovalo Tomáše Baťu s Magikem Johnsonem, gymnastku Evu Bosákovou s Harlem Globetrotters a krasobruslařku Věru Hrubou se založením NBA?

Středoevropský prvek je mezi otci zakladateli amerického profesionálního basketbalu hodně výrazný. Kdy se blýskl John Havlicek? Kdo si nechal ukrást pohár pro šampiony ABA a kdo rozbil trofej pro vítěze NBA? Poslední dva výtečníky spojují slovenské kořeny, jak se dočtete. Následujících 42 kapitol není odpovědí na všechno, co jste kdy chtěli vědět o basketbalu, pouze pokusem o zachycení těch nejvýraznějších stop, které zanechal, když kráčel Amerikou. Jestliže pobaví, poučí či inspirují, naplnily svou roli.

Petr Koten

Zobraziť diskusiu (0)