Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Vítězem ankety Dobrá kniha jsou Chasidské příběhy Martina Hoška

Dobrá kniha je čtenářská anketa, kterou pořádá český Katolický týdeník. Letos už jako 25. ročník. Po úspěchu Bílé Voda Kateřiny Tučkové se zdálo, že vyhlašovat ji tenhle rok je jen formalita. Ale čtenáři této společenské bubliny byli jiného názoru – nejvíc hlasů posbíraly Chasidské příběhy religionisty Martina Hoška (kdo si myslel hned na Bubera, byl těsně vedle). Tady ukázka z rozhovoru s autorem:

Překvapilo vás, že kniha oslovila tolik lidí? Čím si to vysvětlujete?

Bylo to milé překvapení. Čím to je? Možná tím, že literatura, vycházející z chasidského prostředí, je českému srdci odjakživa blízká. Židovské chasidské hnutí vznikalo v 18. století na dnešní západní Ukrajině, nedaleko našich východních hranic. Český čtenář chasidských příběhů mívá pocit, že to prostředí vlastně důvěrně zná. Jako by šlo o každodenní hemžení na české nebo moravské vesnici.

Kde jste na chasidské příběhy poprvé narazil? A čím vás tak oslovily?

Před třiceti lety mi kamarád půjčil knihu Martina Bubera Chasidská vyprávění. Nic netuše jsem se do ní ponořil. A najednou se začaly dít věci. Jako bych se ocitnul v úplně jiném světě. Ten svět mi byl něčím zvlášť povědomý a zároveň byl nabitý silným kouzlem, které jakoby vystupovalo z otevřené knihy a šířilo se všude kolem. Netrvalo dlouho a začal jsem vnímat okolní svět optikou chasidských příběhů. Od všedních situací až po posvátné chvíle setkání s krásou přírody. Od té chvíle jsem začal slídit po chasidských příbězích jako lovec.

Pavel Hošek

Kdo vlastně chasidé byli, čím byli v židovské komunitě zvláštní a jaký byl jejich osud?

Chasidismus je hnutí duchovní obrody, které se v 18. století rozšířilo v židovských obcích východní Evropy. Mnoho chasidských obcí bylo i na Podkarpatské Rusi, patřící za první republiky k Československu. Chasidské obce v oblastech svého vzniku padly za oběť politických katastrofám 20. století. Mezitím ale hnutí zakořenilo ve Svaté zemi a v Americe, takže i dnes se k němu hlásí několik set tisíc věřících. Zároveň se toto hnutí stalo neobyčejně silným inspiračním zdrojem na poli krásné literatury, filosofie, hudby a výtvarného umění. Chasidské hnutí přineslo mohutný duchovní a kulturní impuls, který dodnes zasahuje milióny lidí daleko za hraniciemi chasidských komunit.

V něčem tato vyprávění připomínají výroky a příběhy pouštních otců – apofthegmata. Proč bylo vyprávění příběhů pro chasidy tak důležité?

Chasidi jsou přesvědčení, že jejich vůdcové, zázrační rabíny jsou obklopení svatozáří. Jsou natolik prostoupeni svatým světlem, že toto světlo vyzařuje z jejich tváří, z jejich slov i činů. Slova a činy chasidských světců jsou v tomto smyslu pokračováním svatého světla. Ale nejen ony, také vyprávění o těchto slovech a činech! Světlo se odívá do vyprávění. Kdykoliv jsou příběhy o zázračných rabínech znovu vyprávěny, světlo, které zářilo z jejich života, proudí dál. Příběhy v tomto smyslu působí jako dobré kouzlo, mají v sobě zázračnou moc. Mají také iniciační účinky – proměňují vypravěče i posluchače.

z rozhovoru Jana Paulase s Martinem Hoškem pro Katolický týdeník z března 2023

Zobraziť diskusiu (0)

Chasidské příběhy

Chasidské příběhy

Hošek Pavel

Příběhy, které si chasidé vyprávěli o zázračných rabínech a jejich podivuhodných skutcích, se staly nevysychajícím pramenem literární inspirace. Tato vyprávění, původně předávaná jako svatá tajemství v kroužcích zanícených chasidů, dala vzniknout mohutnému proudu duchovní a krásné literatury.

Kúpiť za 12,22 €

Podobný obsah

Jak zreformovat společnost, aby fungovala a mělo z toho prospěch co nejvíce lidí

Správy

Jak zreformovat společnost, aby fungovala a mělo z toho prospěch co nejvíce lidí

Soci­o­log Daniel Pro­kop při­chá­zí po šes­ti letech s novou kni­hou. Novin­ka Spra­ved­li­vý růst pod­le něj v lec­čems nava­zu­je na best­seller Sle­pé skvr­ny a záro­veň jde ješ­tě dál: o spous­tě pro­blé­mů už totiž nelze říkat, že o nich neví­me. Pro­kop jde do hloub­ky sys­té­mu daní, vzdě­lá­vá­ní, důcho­dů nebo tře­ba zdra­vot­nic­tví, uka­zu­je jejich nedo­stat­ky a hle­dá řeše­ní, z nichž by moh­lo mít pro­spěch co nej­ví­ce lidí. Foto: Věra Marčíková/promo Host

Křesťanství jako evoluce hmoty i ducha

Správy

Křesťanství jako evoluce hmoty i ducha

Spojení křesťanství s evolučním pohledem na svět bylo v době Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955) těžko přijatelné. Francouzský přírodovědec, filosof, jezuitský kněz ve svém díle vytvořil křesťanskou teorii evoluce, která vidí vesmír jako strhující dobrodružství samouspořádání na cestě ke sjednocení s Bohem. Smyslem stvoření je totiž „tvoření“. Od molekul přes organismy až k nejzazší odpovědnosti za podobu světa v případě člověka.

U Jana Hřebejka zatím dobrý

Správy

U Jana Hřebejka zatím dobrý

„Filmová režie je řemeslo, které se může, když ho děláte poctivě a s vášní, stát uměním,“ říká režisér Jan Hřebejk. Rozhovory vedené novinářkou Veronikou Bednářovou sledují Hřebejkův tvůrčí vývoj od raných děl přes Pelíšky až po mezinárodně oceňované snímky. Jaké bylo jeho dětství a dospívání? Točí raději komedie, nebo dramata? Jak se mu pracuje s Petrem Jarchovským? Rozhovor plný historek z natáčení odhaluje osobnost známého umělce a ukazuje, jak jeho filmová estetika odráží proměny české společnosti.