Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Vítězem ankety Dobrá kniha jsou Chasidské příběhy Martina Hoška

Dobrá kniha je čtenářská anketa, kterou pořádá český Katolický týdeník. Letos už jako 25. ročník. Po úspěchu Bílé Voda Kateřiny Tučkové se zdálo, že vyhlašovat ji tenhle rok je jen formalita. Ale čtenáři této společenské bubliny byli jiného názoru – nejvíc hlasů posbíraly Chasidské příběhy religionisty Martina Hoška (kdo si myslel hned na Bubera, byl těsně vedle). Tady ukázka z rozhovoru s autorem:

Překvapilo vás, že kniha oslovila tolik lidí? Čím si to vysvětlujete?

Bylo to milé překvapení. Čím to je? Možná tím, že literatura, vycházející z chasidského prostředí, je českému srdci odjakživa blízká. Židovské chasidské hnutí vznikalo v 18. století na dnešní západní Ukrajině, nedaleko našich východních hranic. Český čtenář chasidských příběhů mívá pocit, že to prostředí vlastně důvěrně zná. Jako by šlo o každodenní hemžení na české nebo moravské vesnici.

Kde jste na chasidské příběhy poprvé narazil? A čím vás tak oslovily?

Před třiceti lety mi kamarád půjčil knihu Martina Bubera Chasidská vyprávění. Nic netuše jsem se do ní ponořil. A najednou se začaly dít věci. Jako bych se ocitnul v úplně jiném světě. Ten svět mi byl něčím zvlášť povědomý a zároveň byl nabitý silným kouzlem, které jakoby vystupovalo z otevřené knihy a šířilo se všude kolem. Netrvalo dlouho a začal jsem vnímat okolní svět optikou chasidských příběhů. Od všedních situací až po posvátné chvíle setkání s krásou přírody. Od té chvíle jsem začal slídit po chasidských příbězích jako lovec.

Pavel Hošek

Kdo vlastně chasidé byli, čím byli v židovské komunitě zvláštní a jaký byl jejich osud?

Chasidismus je hnutí duchovní obrody, které se v 18. století rozšířilo v židovských obcích východní Evropy. Mnoho chasidských obcí bylo i na Podkarpatské Rusi, patřící za první republiky k Československu. Chasidské obce v oblastech svého vzniku padly za oběť politických katastrofám 20. století. Mezitím ale hnutí zakořenilo ve Svaté zemi a v Americe, takže i dnes se k němu hlásí několik set tisíc věřících. Zároveň se toto hnutí stalo neobyčejně silným inspiračním zdrojem na poli krásné literatury, filosofie, hudby a výtvarného umění. Chasidské hnutí přineslo mohutný duchovní a kulturní impuls, který dodnes zasahuje milióny lidí daleko za hraniciemi chasidských komunit.

V něčem tato vyprávění připomínají výroky a příběhy pouštních otců – apofthegmata. Proč bylo vyprávění příběhů pro chasidy tak důležité?

Chasidi jsou přesvědčení, že jejich vůdcové, zázrační rabíny jsou obklopení svatozáří. Jsou natolik prostoupeni svatým světlem, že toto světlo vyzařuje z jejich tváří, z jejich slov i činů. Slova a činy chasidských světců jsou v tomto smyslu pokračováním svatého světla. Ale nejen ony, také vyprávění o těchto slovech a činech! Světlo se odívá do vyprávění. Kdykoliv jsou příběhy o zázračných rabínech znovu vyprávěny, světlo, které zářilo z jejich života, proudí dál. Příběhy v tomto smyslu působí jako dobré kouzlo, mají v sobě zázračnou moc. Mají také iniciační účinky – proměňují vypravěče i posluchače.

z rozhovoru Jana Paulase s Martinem Hoškem pro Katolický týdeník z března 2023

Zobraziť diskusiu (0)

Chasidské příběhy

Chasidské příběhy

Hošek Pavel

Příběhy, které si chasidé vyprávěli o zázračných rabínech a jejich podivuhodných skutcích, se staly nevysychajícím pramenem literární inspirace. Tato vyprávění, původně předávaná jako svatá tajemství v kroužcích zanícených chasidů, dala vzniknout mohutnému proudu duchovní a krásné literatury.

Kúpiť za 12,22 €

Podobný obsah

Jakub Stanjura: Chronická nemoc vás změní

Správy

Jakub Stanjura: Chronická nemoc vás změní

Mag­ne­tic­ký, fas­ci­nu­jí­cí a pohl­cu­jí­cí. Jakub Sta­n­ju­ra napsal svůj dru­hý román Med­ú­zy a po debu­tu Srp­ny, v němž zkou­mal mani­pu­la­ci v rodi­ně a part­ner­ství, se ten­to­krát pus­til do mis­tr­né ana­lý­zy závis­lost­ní­ho přá­tel­ské­ho vzta­hu dvou tři­cát­nic. Med­ú­zy se tu obje­vu­jí ve dvou rovi­nách — autor odka­zu­je k živo­či­chům, jejichž tělo je améb­ní a žaha­vé, ale také k mytic­ké Med­úze, jejíž děsi­vost pra­me­ni­la z hlu­bo­ké bolesti.

Všichni už jsou v Berlíně!

Správy

Všichni už jsou v Berlíně!

Desítky interview s obyvateli squatů i vědci a lidmi z ambasád. Umělci, kterým Berlín změnil tvůrčí život, od Jaroslava Rudiše a Petra Borkovce přes Michala Cimalu a Annu Vaverkovou. Stovky fotografií z jejich osobních archivů i historické snímky z Berlína od Ivana Pinkavy, Roberta V. Nováka a dalších významných českých i zahraničních autorů. Rozhovory doplňuje kapitola o prvních českých emigrantech v 18. století, jejichž domy tu dodnes stojí. Sekce o Berlíně jako inspiraci pro umělce a tvůrce počítačových her a tipy na jedinečná místa, která najdete jen v Berlíně.

Douglas Stuart: Vyrůstal jsem v kultuře gangů

Správy

Douglas Stuart: Vyrůstal jsem v kultuře gangů

Douglas Stuart (nar. 1976) vyrůstal v Glasgow jako nejmladší ze tří sourozenců. Jeho otec rodinu opustil, když byl Stuart malý. Vychovávala ho matka, která bojovala s alkoholismem a závislostí a zemřela, když mu bylo šestnáct let. Vyrůstal pak se svým starším bratrem. Vystudoval střední textilní školu a poté textilní design na Královské akademii umění v Londýně. V roce 2000 odešel do New Yorku, kde se více než dvacet let živil jako módní návrhář pro značky Calvin Klein, Ralph Lauren, Banana Republic a Jack Spade. Za román Shuggie Bain (2020, česky Paseka, 2022) získal Man Bookerovu cenu.