Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Vítězem ankety Dobrá kniha jsou Chasidské příběhy Martina Hoška

Dobrá kniha je čtenářská anketa, kterou pořádá český Katolický týdeník. Letos už jako 25. ročník. Po úspěchu Bílé Voda Kateřiny Tučkové se zdálo, že vyhlašovat ji tenhle rok je jen formalita. Ale čtenáři této společenské bubliny byli jiného názoru – nejvíc hlasů posbíraly Chasidské příběhy religionisty Martina Hoška (kdo si myslel hned na Bubera, byl těsně vedle). Tady ukázka z rozhovoru s autorem:

Překvapilo vás, že kniha oslovila tolik lidí? Čím si to vysvětlujete?

Bylo to milé překvapení. Čím to je? Možná tím, že literatura, vycházející z chasidského prostředí, je českému srdci odjakživa blízká. Židovské chasidské hnutí vznikalo v 18. století na dnešní západní Ukrajině, nedaleko našich východních hranic. Český čtenář chasidských příběhů mívá pocit, že to prostředí vlastně důvěrně zná. Jako by šlo o každodenní hemžení na české nebo moravské vesnici.

Kde jste na chasidské příběhy poprvé narazil? A čím vás tak oslovily?

Před třiceti lety mi kamarád půjčil knihu Martina Bubera Chasidská vyprávění. Nic netuše jsem se do ní ponořil. A najednou se začaly dít věci. Jako bych se ocitnul v úplně jiném světě. Ten svět mi byl něčím zvlášť povědomý a zároveň byl nabitý silným kouzlem, které jakoby vystupovalo z otevřené knihy a šířilo se všude kolem. Netrvalo dlouho a začal jsem vnímat okolní svět optikou chasidských příběhů. Od všedních situací až po posvátné chvíle setkání s krásou přírody. Od té chvíle jsem začal slídit po chasidských příbězích jako lovec.

Pavel Hošek

Kdo vlastně chasidé byli, čím byli v židovské komunitě zvláštní a jaký byl jejich osud?

Chasidismus je hnutí duchovní obrody, které se v 18. století rozšířilo v židovských obcích východní Evropy. Mnoho chasidských obcí bylo i na Podkarpatské Rusi, patřící za první republiky k Československu. Chasidské obce v oblastech svého vzniku padly za oběť politických katastrofám 20. století. Mezitím ale hnutí zakořenilo ve Svaté zemi a v Americe, takže i dnes se k němu hlásí několik set tisíc věřících. Zároveň se toto hnutí stalo neobyčejně silným inspiračním zdrojem na poli krásné literatury, filosofie, hudby a výtvarného umění. Chasidské hnutí přineslo mohutný duchovní a kulturní impuls, který dodnes zasahuje milióny lidí daleko za hraniciemi chasidských komunit.

V něčem tato vyprávění připomínají výroky a příběhy pouštních otců – apofthegmata. Proč bylo vyprávění příběhů pro chasidy tak důležité?

Chasidi jsou přesvědčení, že jejich vůdcové, zázrační rabíny jsou obklopení svatozáří. Jsou natolik prostoupeni svatým světlem, že toto světlo vyzařuje z jejich tváří, z jejich slov i činů. Slova a činy chasidských světců jsou v tomto smyslu pokračováním svatého světla. Ale nejen ony, také vyprávění o těchto slovech a činech! Světlo se odívá do vyprávění. Kdykoliv jsou příběhy o zázračných rabínech znovu vyprávěny, světlo, které zářilo z jejich života, proudí dál. Příběhy v tomto smyslu působí jako dobré kouzlo, mají v sobě zázračnou moc. Mají také iniciační účinky – proměňují vypravěče i posluchače.

z rozhovoru Jana Paulase s Martinem Hoškem pro Katolický týdeník z března 2023

Zobraziť diskusiu (0)

Chasidské příběhy

Chasidské příběhy

Hošek Pavel

Příběhy, které si chasidé vyprávěli o zázračných rabínech a jejich podivuhodných skutcích, se staly nevysychajícím pramenem literární inspirace. Tato vyprávění, původně předávaná jako svatá tajemství v kroužcích zanícených chasidů, dala vzniknout mohutnému proudu duchovní a krásné literatury.

Kúpiť za 12,22 €

Podobný obsah

3. června 2024 – den D roku Franze Kafky

Správy

3. června 2024 – den D roku Franze Kafky

Bezpochyby nejznámější pražský literární rodák umřel před 100 lety. Jiné knihy, ve své době ultra-populární, jazykově zastaraly. Třeba i ty jeho přítele Broda. Jenže Kafkův styl je nadčasový. A jeho vnímání světa také. Takže mu patří literární nesmrtelnost. Česká televize právě vysílá velmi dobrý životopisný seriál Kafka.

Dívej se kolem sebe, žádný jiný život nebyl

Správy

Dívej se kolem sebe, žádný jiný život nebyl

Jane Hirshfield, narozená roku 1953, vstoupila v roce 1974 do zenové kláštera. Při osmiletém pobytu na místě bez elektřiny a teplé vody vstávala v půl čtvrté. Práce, jídlo, meditace, ticho. To všechno je otištěné v její poezii. V doslovu je zmíněn poetický pokyn básníka Bašó: Chceš-li poznat bambus, jdi k bambusu. Přitom se musíš odpoutat od sebe, protože jinak jen promítneš své já do bambusu a nic se o něj nenaučíš.

Šéfredaktor Paseky představuje ediční výhled na rok 2024

Správy

Šéfredaktor Paseky představuje ediční výhled na rok 2024

Kolo jako dopravní prostředek budoucnosti, MANIAC Benjamína Labatuta nebo Nůž Salmana Rushdieho. To jsou jen některé z letošních novinek Paseky. Co dalšího čeká nakladatelství v jeho 35. roce a co všechno se změnilo od doby jeho vzniku? Nejen o tom mluví v rozhovoru šéfredaktor Jakub Sedláček.