Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Vítězem ankety Dobrá kniha jsou Chasidské příběhy Martina Hoška

Dobrá kniha je čtenářská anketa, kterou pořádá český Katolický týdeník. Letos už jako 25. ročník. Po úspěchu Bílé Voda Kateřiny Tučkové se zdálo, že vyhlašovat ji tenhle rok je jen formalita. Ale čtenáři této společenské bubliny byli jiného názoru – nejvíc hlasů posbíraly Chasidské příběhy religionisty Martina Hoška (kdo si myslel hned na Bubera, byl těsně vedle). Tady ukázka z rozhovoru s autorem:

Překvapilo vás, že kniha oslovila tolik lidí? Čím si to vysvětlujete?

Bylo to milé překvapení. Čím to je? Možná tím, že literatura, vycházející z chasidského prostředí, je českému srdci odjakživa blízká. Židovské chasidské hnutí vznikalo v 18. století na dnešní západní Ukrajině, nedaleko našich východních hranic. Český čtenář chasidských příběhů mívá pocit, že to prostředí vlastně důvěrně zná. Jako by šlo o každodenní hemžení na české nebo moravské vesnici.

Kde jste na chasidské příběhy poprvé narazil? A čím vás tak oslovily?

Před třiceti lety mi kamarád půjčil knihu Martina Bubera Chasidská vyprávění. Nic netuše jsem se do ní ponořil. A najednou se začaly dít věci. Jako bych se ocitnul v úplně jiném světě. Ten svět mi byl něčím zvlášť povědomý a zároveň byl nabitý silným kouzlem, které jakoby vystupovalo z otevřené knihy a šířilo se všude kolem. Netrvalo dlouho a začal jsem vnímat okolní svět optikou chasidských příběhů. Od všedních situací až po posvátné chvíle setkání s krásou přírody. Od té chvíle jsem začal slídit po chasidských příbězích jako lovec.

Pavel Hošek

Kdo vlastně chasidé byli, čím byli v židovské komunitě zvláštní a jaký byl jejich osud?

Chasidismus je hnutí duchovní obrody, které se v 18. století rozšířilo v židovských obcích východní Evropy. Mnoho chasidských obcí bylo i na Podkarpatské Rusi, patřící za první republiky k Československu. Chasidské obce v oblastech svého vzniku padly za oběť politických katastrofám 20. století. Mezitím ale hnutí zakořenilo ve Svaté zemi a v Americe, takže i dnes se k němu hlásí několik set tisíc věřících. Zároveň se toto hnutí stalo neobyčejně silným inspiračním zdrojem na poli krásné literatury, filosofie, hudby a výtvarného umění. Chasidské hnutí přineslo mohutný duchovní a kulturní impuls, který dodnes zasahuje milióny lidí daleko za hraniciemi chasidských komunit.

V něčem tato vyprávění připomínají výroky a příběhy pouštních otců – apofthegmata. Proč bylo vyprávění příběhů pro chasidy tak důležité?

Chasidi jsou přesvědčení, že jejich vůdcové, zázrační rabíny jsou obklopení svatozáří. Jsou natolik prostoupeni svatým světlem, že toto světlo vyzařuje z jejich tváří, z jejich slov i činů. Slova a činy chasidských světců jsou v tomto smyslu pokračováním svatého světla. Ale nejen ony, také vyprávění o těchto slovech a činech! Světlo se odívá do vyprávění. Kdykoliv jsou příběhy o zázračných rabínech znovu vyprávěny, světlo, které zářilo z jejich života, proudí dál. Příběhy v tomto smyslu působí jako dobré kouzlo, mají v sobě zázračnou moc. Mají také iniciační účinky – proměňují vypravěče i posluchače.

z rozhovoru Jana Paulase s Martinem Hoškem pro Katolický týdeník z března 2023

Zobraziť diskusiu (0)

Chasidské příběhy

Chasidské příběhy

Hošek Pavel

Příběhy, které si chasidé vyprávěli o zázračných rabínech a jejich podivuhodných skutcích, se staly nevysychajícím pramenem literární inspirace. Tato vyprávění, původně předávaná jako svatá tajemství v kroužcích zanícených chasidů, dala vzniknout mohutnému proudu duchovní a krásné literatury.

Kúpiť za 12,22 €

Podobný obsah

Pojďme mluvit o tom, jak se věci mohou semlít

Správy

Pojďme mluvit o tom, jak se věci mohou semlít

Zpověď kněze zasvěceného do tajů psychoterapie. Tak by mohl znít podtitul knihy rozhovorů Josefa Beránka s Petrem Glogarem, katolickým knězem a později i bosým karmelitánem. Publicista Josef Beránek provází Petra Glogara zkušeně a ohleduplně jeho vyprávěním. Zpovídá zpovědníka. Ten se narodil do pracovité věřící rodiny, kde se Bohu sloužilo bez velkých řečí. Tak to Glogarovi vydrželo dodnes. Tady ukázka z rozhovoru:

Rozhovor s Inge Hrubaničovou

Správy

Rozhovor s Inge Hrubaničovou

Aby bol jazyk konzistentný, treba jeho kultúru udržiavať v aktívnom kontakte s ľuďmi. Toto je jedno z poslaní, o ktoré dbá aj Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra. Môžeme to prehnať a nasýtiť tento vedecký servis ďalšími prívlastkami, no v princípe ide o kontinuitu medzi správnosťou a dynamikou používania. Jazyk je totiž vo svojej podstate naoko nemenný, pretože preň platia striktné pravidlá, no vo svojom abstraktnom vnútri má tendenciu meniť sa a adaptovať sa na nové podmienky. Ako konštatuje Ingrid Hrubaničová – slovenčina má dobré schopnosti adaptovať výrazy prichádzajúce z iných jazykov, rozširovať významy už existujúcich slov. O funkčnej existencii a možnostiach nášho jazyka som sa rozprával práve s ňou.

Jeho obaly desek jsou legendární – Karel Haloun

Správy

Jeho obaly desek jsou legendární – Karel Haloun

V knize To musí jít přečíst i po tmě jsou shromáždené obaly hudebních nosičů, které v letech 1979–2022 navrhnul nebo spolunavrhnul výtvarník a grafik Karel Haloun (1951). A to včetně návrhů, které bolševická cenzura před roku 1989 nepustila. Jinak tak měl vypadat už první Mišík nebo Marsyas, stejně tak Kolej Yesterday od Framus 5. K tomu všemu je v knize autorský komentář, rozhovor nebo texty některých kolegů. Nádherná kniha, kterou nejen čtete se zaujetím, ale přes legendární obaly se vám vrací hudební zážitky a kus osobní historie.