Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Všichni už jsou v Berlíně!

Desítky interview s obyvateli squatů i vědci a lidmi z ambasád. Umělci, kterým Berlín změnil tvůrčí život, od Jaroslava Rudiše a Petra Borkovce přes Michala Cimalu a Annu Vaverkovou. Stovky fotografií z jejich osobních archivů i historické snímky z Berlína od Ivana Pinkavy, Roberta V. Nováka a dalších významných českých i zahraničních autorů. Rozhovory doplňuje kapitola o prvních českých emigrantech v 18. století, jejichž domy tu dodnes stojí. Sekce o Berlíně jako inspiraci pro umělce a tvůrce počítačových her a tipy na jedinečná místa, která najdete jen v Berlíně.

Berlín láká lidi na svou atmosféru, kulturu, party i na to, že je to nejbližší velkoměsto. Už stovky let se tam vydávají najít štěstí i Češi. Co tam našli? A co tam zůstalo po nich? Víc o knize s autorkou knihy Janou Kománkovou v přepisu části rozhovoru, který poskytla Českému rozhlasu.

Kdy jsi se vydala po českých stopách v Berlíně?

Na začátku bylo to, že do mě pořád někdo hučel, co bude další kniha po Životě v éteru. Pořád jsem každému říkala, že nevím, až mi jednou kamarád povídá „hele, ty pořád jezdíš do toho Berlína a tam je spousta Čechů, kteří tam bydlí, pracují, pravidelně jezdí, tak co třeba o tom?“ A já si řekla, že jo. Vesměs jsou to lidi kreativní a inspirativní, mají originální příběhy, protože Berlín má atmosféru, která už přitahuje určitý typ lidí. A tak jsem se před rokem a půl do knihy pustila.

To zase není tak dávno, muselo to být hodně práce.

Ale jo, já jsem ale celoživotně vycepovaná tím, že píšu pro noviny, časopisy, na net…Já se taky nepovažuju za nějakou echt spisovatelku, která brousí každé slovíčko svého textu. Tohle je prostě žurnalistika,

V knize je i kus historie?

Začíná textem o 18. století, kdy tam začali utíkat od nás protestanti. Do dneška jsou uprostřed Berlína zachované české domky, taková halucinace české vesnice, která se jmenuje Rixdorf.

Jaká byla selekce osobností, které se v knize nakonec objeví?

Tak teď lidí je strašně. Sama jsem hledala, dala jsem na internet výzvu, ať se mi další ozvou. A tak tam nakonec nejsou jen umělci, ale i lidé jiných povolání, což myslím knize moc pomohlo. Nakonec je v knize asi 50% lidí, které jsem oslovila, což je asi taky fajn. Pro všechny má dodnes Berlín nějaký specifický šmrnc.

V knize je mnoho fotek. Kde jsi je vzala?

Původně jsem myslela, že foto doprovod vznikne z fotek z rodinných archivů, pak se to ale začalo rozšiřovat – o historický archiv české vesnice, o umělecké fotky, o momentky z města, fotky Roberta Nováka a Ivana Pinkavy atd.

zdroj: ArtCafé Českého rozhlasu

Jana Kománková (1974) je česká novinářka a rozhlasová moderátorka. Publikuje články o kultuře, provozuje web Proti šedi a je autorkou několika knih, napří. Život v éteru o Radiu 1 a o historii českého soukromého rádiového vysílání.

Zobraziť diskusiu (0)

Podobný obsah

Douglas Stuart: Vyrůstal jsem v kultuře gangů

Správy

Douglas Stuart: Vyrůstal jsem v kultuře gangů

Douglas Stuart (nar. 1976) vyrůstal v Glasgow jako nejmladší ze tří sourozenců. Jeho otec rodinu opustil, když byl Stuart malý. Vychovávala ho matka, která bojovala s alkoholismem a závislostí a zemřela, když mu bylo šestnáct let. Vyrůstal pak se svým starším bratrem. Vystudoval střední textilní školu a poté textilní design na Královské akademii umění v Londýně. V roce 2000 odešel do New Yorku, kde se více než dvacet let živil jako módní návrhář pro značky Calvin Klein, Ralph Lauren, Banana Republic a Jack Spade. Za román Shuggie Bain (2020, česky Paseka, 2022) získal Man Bookerovu cenu.

Dan Bárta: Buď žije­te, nebo sepi­su­je­te

Správy

Dan Bárta: Buď žije­te, nebo sepi­su­je­te

Zná­mý zpě­vák a zna­lec vážek Dan Bár­ta napsal kni­hu o ces­to­vá­ní. Na prv­ní pohled je sku­teč­ně plná exo­tic­kých desti­na­cí, podi­vu­hod­ných dru­hů zví­řat i rost­lin a ori­gi­nál­ních zážit­ků. Víc než ces­to­pis nebo terén­ní hlá­še­ní z pří­ro­do­věd­né­ho výzku­mu je to ale spíš vzpo­mín­ko­vá výpra­va k sobě, auten­tic­ká i poe­tic­ká. Kni­ha nazva­ná Někte­ré nevin­nos­ti svě­ta vychá­zí z původ­ní­ho pod­cas­tu, kte­rý Dan Bár­ta při­pra­vo­val pro Čes­ký roz­hlas Vlta­va.

Někteří lidi mohli poprvé v životě něco darovat

Správy

Někteří lidi mohli poprvé v životě něco darovat

Rastislav Maďar (1973, Žilina), odborník na infekční nemoci a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, procestoval ty nejchudší země světa. Na některá místa se opakovaně vrací a snaží se jako spoluzakladatel organizace International Humanity místním pomáhat k lepší budoucnosti. Knižní rozhovor s ním vedla Magda Snížková.