Srpen 2008, Trump Tower v Dubaji. Christina Aguilera zpívá pro stovky hostů, kteří mezitím hodují na dortu poprášeném zlatými hoblinkami, aby si pak domů odnesli výslužku zahrnující mimo jiné zbrusu nový iPod. „Stála jsem ve frontě pro služebné a čekala na své vyžité mitsubishi uvízlé v moři bentleyů, v moři přebytku,“ vzpomíná Jade Wangová, která byla pozvána jako novinářka luxusního magazínu, na okamžik vzniku příběhu Wangových. „Po cestě domů jsem se otočila na svou kamarádku a řekla jí ‚všechno se zhroutí‘. Pamatuju si, že jsem přemýšlela nad příběhem, který bych chtěla vyprávět — příběhem zasazeným do bodu zlomu. A zároveň jsem chtěla napsat příběh přistěhovalců, který by byl trochu jiný než ty, které už jsem slyšela.“

O dva týdny později zkrachovala banka Lehman Brothers a finanční trh Spojených států a následně celý svět upadl do recese. V knize Wangovi vs. svět se americký sen žije a hned se zase rozpadá. Milionář Charles Wang zakouší svůj vlastní lehmanovský moment poté, co banka zabavila jeho kosmetickou firmu. A tím Changová začíná celý příběh:

Charles Wang měl vztek na Ameriku. Charles Wang měl vlastně spíš vztek na dějiny. Kdyby k smrti odhodlaní Japonci nenapadli Čínu, kdyby milion ― ne, miliarda pomýlených studentů a nevolníků neudělala modlu z plešatějícího akademika, který papouškoval názory ruských pomatenců a nedokázal dostát svým slibům, tak by tu Charles nestál. Nezíral by z okna svého milovaného sídla v Bel-Air, nedržel by v ruce aspirin a nečekal, až ti vypočítaví kreténi z banky ― z té banky, která kdysi klečela na mramorových kolenou a lezla mu do zadku ― přijdou a zabaví mu jeho život.

Wangovi jsou ztělesněním Ameriky a zároveň vším, čím Amerika není. Na jisté úrovni se jejich příběh promarněného bohatství stává klasickou road story, cestou ze západu na východ. Iluze příslušnosti, kterou získali díky ohromnému bohatství, se vytrácí, jakmile vyjedou na silnici. „Tak co, odkud jste?“ ptá se zdravotník poté, co vyváznou z autonehody, a když otřesená Grace trvá na tom, že je z L. A.,ošetřovatel opakuje: „Ne, já myslím jako vůbec.“

Jade Changová, novinářka pocházející z Los Angeles, sama sebe popisuje jako 100% Číňanku, 100% Američanku a 100% Asiatku, vše dohromady. Přestože román není autobiografický, v historiiWangových se zrcadlí osud její vlastní rodiny. Ani ta nepřijela do Ameriky hledat lepší život jako typičtí imigranti. Rodiče Jade Changové jsou Číňané, ale potkali se až na střední škole ve Spojených státech. Obě strany rodiny vlastnily pozemky v Číně, o které je komunismus připravil. „Museli utéct ze země, jako mnoho dalších,“ vysvětluje. „Vyrostli na Tchaj-wanu, který Číňané prakticky kolonizovali ― mohlo se mluvit pouze čínsky a mnoho původních obyvatel pro Číňany pracovalo jako kuchaři či chůvy.“

Právě dějiny Changové umožnily porozumět touze Charlese Wanga získat zpět půdu, která mu po právu náleží, a stát se prostředníkem jeho hlasu: „Je zlostný, vtipný, směšný, v jistých ohledech trochu hloupý, ale chytrý v jiných. Jakmile jsem získala Charlesův hlas, přišel ke mně i celý zbytek rodiny a románového světa.“

Jade Changová knihu okořenila čínskými dialogy přepsanými do latinky. „Chtěla jsem, aby lidé zažili způsob komunikace této rodiny, aby ta slova slyšeli, aby s nimi v tom autě doopravdy byli. Nic z toho jsem v knize nepřekládala, ale vše je srozumitelné z kontextu.“

Zaujalo ji, že někteří čtenáři měli pocit, že čínské dialogy text narušují, přitom se v knize objevuje několik různých jazyků, kterým čtenář může a nemusí porozumět. Například Charlesova nejstarší dcera Saina je provokativní umělkyně, která právě prožila pád na dno svého oboru. „Pokud doopravdy rozumíte světu umění, vaše chápání příběhu se změní, stejně jako se změní těm, kteří rozumějí módě nebo financím. Všechny postavy se musí naučit chápat svět těch druhých a vzájemně věřit svým interpretacím.“ Ačkoli je v románu hodně trapných situací, které jsou podle deníku Guardian „nesmírně zábavné“, nikdy nedojde k ponižování. „Nemám zájem do světa uvádět něco, co by lidi jakkoli znevažovalo,“ říká autorka. „Mám ráda satiru, ale sama ji psát nechci, pro mě je důležitější psát velkodušně a to podle mě satira neumí.“

Příběh je stavěn z výstředností, nesnází, rozmanitosti pohledů a tíhy společné historie, která občas mezi řádky prosvítá s dickensovskou vševědoucností: Po celé zemi zůstala spousta zabavených domů a obchodů se staženými roletami. V chladných ložnicích a prázdných zasedačkách či autech proměněných v domovy se lidem honily hlavou stejné myšlenky. Nemohl jsem se zachránit. Nikdy nevyhraju. Moje prohra bude vždycky obrovská a moje trápení bude vždycky bez konce.

Tohle je přesný příklad tíživých životních situací a sociálního solipsismu, který vyhnal Velkou Británii z Evropy a dosadil Donalda Trumpa do Bílého domu. A je to také hlavní důvod, proč román Wangovi vs. svět zřejmě hned tak neztratí na aktuálnosti.

Zdroj: https://www.theguardian.com/books/2016/dec/22/jade...

Jade Changová (1976) pracovala jako redaktorka a editorka v BBC, na serveru Good reads a v časopisech Metropolis, Glamour a The Los Angeles Times Magazine. V současné době žije v Los Angeles. Wangovi vs. svět (2016) je její první román, zařazený do výběrů New York Times Editor’s Choice a Amazon’s Best Books of 2016.

připravilo nakladatelství Host

Zobraziť diskusiu (0)