Alexandr Grin: Nachové plachty

Nachové plachty je příběh o lásce, víře a moři, příběh krásný až srdce zajiká. Nachové plachty jsou součástí tajného koutku duše všech milovníků, milovníků slova, milovníků obrazů, žen i bratří Formanů. Nachové plachty, nádherná kniha Alexandra Gina, opěvovaná bratry Formany i Ivanem Martinem Jirousem vydáváme v novém, vzácném hávu tak aby činila radost a libost duchu, oku i duši.

Didier Eribon – Návrat do Remeše

Kniha Didiera Eribona je součástí nového hnutí současné francouzské literatury (A. Ernoux, E. Louis), které se nachází na pomezí autobiografického psaní, sociologie a politických věd. Pramení z velmi osobní zkušenosti žen-autorek nebo sexuálně menšinových autorů pocházejících z proletářské, „nižší třídy“, jimž vzdělání otevřelo intelektuální svět ve šťastných letech Mitterrandovy éry. Svět poznání a oblast kultury se z nezastřené třídní perspektivy jeví jako vysoce sociálně segregované a hierarchizované prostředí, které ve skutečnosti zůstává přístupné výhradně středním a vyšším třídám. Kniha analyzuje příčiny třídní exkluzivity vzdělání, znalostí a kultury. Nabízí solidní úvahu na téma současné nedůvěry v intelektuální elity, ve vládnoucí třídy, protinacionalistické a proevropské politické směřování, které může sloužit i pro vysvětlení nárůstu nacionalismu v bloku bývalé východní Evropy.

Joseph Boyden: Wenjack

Chanie Wenjack je indián z kmene Odžibvejů. Stejně jako nespočet jemu podobných kluků a holek byl v útlém věku odebrán rodičům a poslán na převýchovu do takzvané indiánské internátní školy stovky kilometrů od domova. Cizí prostředí školy a kruté zacházení ze strany učitelů vyhnalo Chanieho a jeho dva spolužáky jednoho pozdně říjnového odpoledne na útěk. Jejich snahu o návrat do ztraceného domova sledujeme nejen očima samotného Chanieho, ale také prostřednictvím manitou, kteří na sebe berou různé zvířecí podoby a doprovázejí chlapce na jejich strastiplné pouti.

Anna Maria Ortesová: Žalostící stehlík

Román je příběhem tří mužů ze Severu — knížete Nevilla, obchodníka Nodiera a sochaře Duprého, kteří přijíždějí do barvami hýřící Neapole napoleonské doby, aby se zde setkali se svým osudem. Na první pohled je tu evokován idylický čas konce 18. století, dosud jen málo dotčený Velkou revolucí, čas, v němž je místo pro bizarní kompars, dobré city a rokokově senzuální vychutnávání života. Tento svět je však, jak se záhy ukazuje, velmi křehký a má svůj fantastický a mysteriózní rub. Na širokém plátně plyne nakonec před našima očima anarchický proud stále přepisovaných obrazů, jejichž úběžníkem je mytická figura Stehlíka: nedefinovatelné bytosti, jež je hlasem nejednoznačných životních energií, radostí i bolestí, a má nejblíže k těm, jejichž prosté bytí a intuitivní vnímání života dosud nepohltila racionální civilizační schémata.

Uvnitř. Průvodce hlubinami mozku

Magdalena Matoso, Isabel Minhós Martins, Maria Manuel Pedrosa

Jedinečný ilustrovaný průvodce po lidské mysli pro děti. V dobách antiky byli lidé přesvědčeni, že myslíme a cítíme srdcem. Dnes už víme, že to, co jsme — myšlenky, emoce, nápady — se děje uvnitř mozku, za neustálé spolupráce se zbytkem těla. Jak se ale zrodí myšlenka? Jak funguje mozek? Jak si pamatuje to, co se naučí? Jak vznikají emoce a nápady? Čím to, že každý z nás je výjimečný a neopakovatelný? Kniha vzešla ze spolupráce současných ilustrátorů a autorů pro děti s neurovědci, filozofy a psychology. Společně s nimi sledují, jak se mozek vyvíjí, a odhalují neuvěřitelnou realitu, kterou si vytváří za pomoci smyslů. Také se zabývají tím, jak funguje proces učení, rozhodování a jednání, a hledají odpověď na otázku, jakým způsobem navazujeme kontakt s ostatními lidmi, tedy s ostatními mozky. Kniha, kterou ocení zvídavé děti i jejich rodiče (mozek se stále učí), ale také učitelé a všichni, kteří pracují s dětmi a mají chuť učit a dozvídat se jinak než za pomoci wikipedie a učebnic.

José Donoso: Obscénní pták noci

Obscénní pták noci je román, který nemá obdoby. José Donoso kdysi přiznal, že při jeho psaní trpěl nesnesitelnými bolestmi – a pochopil, že pokud knihu nedokončí, nikdy se jich nezbaví. Výsledný „totální román“ se mezitím stal textem, o kterém se píší celé disertace. Moc a bezmoc, mužství a ženství, ošklivost a krása, skutečnost a sen, řád a chaos, tvář a maska, bujnost a úpadek, bída a bohatství – každá z těchto opozic by vydala na několik pojednání i za předpokladu, že by do sebe nebyly v knize tak nesmlouvavě zaklesnuté. V sevření těchto rozporů zaznívá slábnoucí hlas Humberta Penalozy, který tráví své dny v polorozpadlém domě mezi dožívajícími stařenami a sám se stává jednou z nich. Na líci světa neuspěl, a tak se usadil na jeho rubu, po boku „lidské suti“, aby sám sebe jednou provždy popřel. Jde ale jen o jednu z mnoha proměn, jimiž postavy Obscénního ptáka noci procházejí.

Zobraziť diskusiu (0)