Snad nikdy se mi po Václavu Havlovi tak nestýskalo jako letos. Po normálních reakcích, po civilizovaných postojích, po schopnosti sebeironie, po takovém tom šibalském kmitu v očích. Už dlouho si myslím, že jediná šance občanské společnosti před úplným zašlapání do země je v CZ dát dohromady Občanské fórum pro 21. století. Vyjít do ulic a chvíli tam vydržet. Něco jasného požadovat. A najednou člověk zjistí, jak se to všem těm ekonomicko-mocenským šíbrům podařilo atomizovat. Najednou jakoby nejde nic svolat, není nikdo, kdo by sjednotil roztříštěné, kdo by našel nejmenší společný jmenovatel, kdo by vzal na sebe tu organizační tíži. Včera jsem se podíval na film Občan Havel a chytil jsem těžkou nostalgii. Dnes v 18 hod. půjdu "ke koni" na pražské Václavské nám. Měla by tam proběhnout vzpomínka na prezidenta a pak by se mělo jít na Hrad, kde momentálně sedí divná partička, která nás obírá o čest v čínsko-ruských skořápkách. Nevím, kolik nás bude a kdo se přidá. Nevím, jak to bude probíhat a jak to dopadne. Čekám, co studenti. Ale jsou zatím unifikovaní a krotcí, přestože se možná jednoho dne probudí..a zjistí, co přesně je to zemanismus a kam je celá Česká republika krok za krokem zatahována....

Takže: Ať žije Havel!

Zobraziť diskusiu (0)