Svoji první povídku napsala Munro v osmnácti letech, debutové knihy se dočkala v roce 1968. V roce 2013 získala Nobelovu cenu.

V rozhovoru pro bookbrowse.com autorka mimo jiné popisovala svoje autorské postupy:

Jaké jsou vaše zvyky při psaní – Používáte počítač? Píšete každý den? Ráno nebo večer? Jak dlouho trvá dokončení příběhu?
Používám počítač už rok – ano, jsem technický opozdilec, stále třeba nemám mikrovlnnou troubu. Než přijdu ke klávesnici, naskicuju si nejprve příběh na papír. Povídka může být hotova i za dva měsíce, ale to je vzácné. Pravděpodobnější je, že za šest až osm měsíců. Chce to většinou mnoho změn. Píšu každý den, pokud to není vysloveně nemožné, a začínám psát, jakmile vstanu a udělám si kávu. Píšu tak dvě až tři hodiny. Pak už si mě skutečný život odvádí někam pryč.

Jakou radu byste dala mladým spisovatelům?
Není možné radit mladému spisovateli, protože každý mladý spisovatel je jiný. Mohli byste říci třeba: „Čtěte,“ ale spisovatel, který čte příliš, může být paralyzován. Nebo: „Nečtěte, nepřemýšlejte, jen pište.“ A výsledkem by mohla být hora blábolů. Pokud se chystáte být spisovatelem, pravděpodobně napíšete spoustu špatných textů – a možná jednoho dne prostě se psaním skončíte. A nebo budete psát a psát, zjistíte, že musíte, a stane se, že budete psát lépe a lépe. A nebudete moct přestat, i když vás pořád bude pronásledovat myšlenka, jestli byste neměl dělat něco pořádného.

Zobraziť diskusiu (0)