Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

O Červeném trpaslíku s Robem Grantem

Rob Grant byl vypečenou polovičkou scenáristické a spisovatelské dvojice, která vytvořila Červeného trpaslíka, a dále spoluautorem úspěšných románů ze stejného prostředí. V psaní už bez Douga Naylora pokračuje dál. V poslední době se s Andrewem Marshallem na rozhlasové stanici BBC Radio 4 věnují komediálnímu sci-fi seriálu The Quanderhorn Xperimentations o geniálním, nicméně potřeštěném vynálezci. Rozhovor s autorem vedl Martin Šust z nakladatelství Argo.

Už jste na to musel odpovídat nejméně milionkrát, ale přesto… Mohl byste nám popsat, jak vznikl televizní Červený trpaslík? Odkud se vzal nápad na něco tak báječně ztřeštěného?

Bylo to na základě jednoho z našich komediálních rádiových výstupů v rámci série Son of Cliché, konkrétně šlo o výstup nazvaný Dave Hollins – Space Cadet. Pojednával o posledním žijícím člověku, který se ve vesmíru pomalu propadá do šílenství. To byl počáteční bod, jenž nás donutil přemýšlet, jak bychom do vesmírné lodi mohli přidat další postavy. Od začátku jsme si stanovili striktní pravidlo „bez mimozemšťanů“. Jinak by bylo příliš lákavé sklouznout k modelu „co epizoda, to mimozemšťan týdne“, přičemž jsme ze sebe chtěli dostat něco jiného. A odtud se vzal počítač, hologram a tvor, jenž se vyvinul z kočky.

Červený trpaslík je tu s námi ve své seriálové podobě více než třicet let. Jste překvapený tím, že je stále tak oblíbený? Co jsou podle vás hlavní důvody tak setrvalé popularity?

Ano, stále ještě mě to překvapuje. A těší. Během izolace jsem psal týdenní komentáře úvodních sezon – které jsem neviděl po celá desetiletí! – a byl jsem nesmírně potěšen, jak dobře se vypořádaly se svým stářím. Při příležitosti zpětného ohlédnutí jsem také mnohem více ocenil výkony účinkujících. Když jsem se tehdy přímo účastnil natáčení, byl jsem příliš soustředěný na to, aby padla ta správná slova, místo abych dokázal docenit všechny ty jemné součásti jejich výkonů. Je to opravdu vynikající banda. Myslím, že seriál zůstává stále tak populární proto, že se nikdy nezabýval aktuálními problémy a místo toho se spoléhal na práci s postavami a tvorbu příběhů, což z něj dělá nadčasovou záležitost.

Připadá mi, že v románech o Červeném trpaslíku jste příběhy známé z televizního seriálu napsali bez finančních omezení, jednoduše tak, jak jste si je původně vymysleli. Je právě to důvod rozdílů mezi seriálem a romány?

Tak nějak. Na psaní románů je skvělé, že si skutečně nemusíte dělat starosti s rozpočtem a časem nutným na realizaci. Řada nápadů by si v televizním seriálu vyžádala spoustu času, abychom vůbec vymysleli, jak to natočit, v knize je však můžete použít bez problémů. Vlastně to pro mě byl hlavní důvod, proč se pustit do psaní románů.

Jako autor několika samostatně napsaných románů si zřejmě užíváte volnost práce na zcela nových příbězích s vlastními postavami?

Naprosto zbožňuji práci s novými postavami! Je úžasné sledovat, jak se s nich postupem času stávají čím dál zajímavější charaktery. Tvorba postav a výstavba zápletky jsou pro mě zcela provázané – jedno nemůže existovat bez druhého.

Na závěr se musím zeptat, zda se v budoucnu dočkáme dalších románů o Červeném trpaslíku a zda nepracujete i na některém ze svých samostatných románů?

Skutečně rád bych napsal další román o Červeném trpaslíkovi, kterým bych se mohl rozloučit s tak skvělými přáteli. Mezitím ale spolupracuji s Andrewem Marshallem na našem druhém románu s profesorem Quanderhornem.

pro časopis #mojeargo připravil Martin Šust

Zobraziť diskusiu (0)

Červený trpaslík - Omnibus

Červený trpaslík - Omnibus

Grant, Naylor

Rob Grant a Doug Naylor, britští autoři kultovního humoristického sci-fi díla, zfilmovaného jako mnohadílný sitcom televizní BBC a v této podobě notoricky známého i u nás, nám představují své hrdiny, neohroženě se řítící vesmírem: Listera, posledního žijícího člověka, Rimmera, hologram, jenž kdysi býval člověkem a ponechal si všechny jeho odpudivé vlastnosti, Hollyho, senilní palubní počítač s IQ 6000, Krytona, popleteného mechanoida, a Kocoura, marnivého mutanta vyvinutého z kočky domácí. V jedné jediné knize nyní vycházejí všechny čtyři romány plné dobrodružství té nejztřeštěnější vesmírné posádky, jakou si jen dokážete představit.

Kúpiť za 29,52 €

Podobný obsah

Jak zreformovat společnost, aby fungovala a mělo z toho prospěch co nejvíce lidí

Správy

Jak zreformovat společnost, aby fungovala a mělo z toho prospěch co nejvíce lidí

Soci­o­log Daniel Pro­kop při­chá­zí po šes­ti letech s novou kni­hou. Novin­ka Spra­ved­li­vý růst pod­le něj v lec­čems nava­zu­je na best­seller Sle­pé skvr­ny a záro­veň jde ješ­tě dál: o spous­tě pro­blé­mů už totiž nelze říkat, že o nich neví­me. Pro­kop jde do hloub­ky sys­té­mu daní, vzdě­lá­vá­ní, důcho­dů nebo tře­ba zdra­vot­nic­tví, uka­zu­je jejich nedo­stat­ky a hle­dá řeše­ní, z nichž by moh­lo mít pro­spěch co nej­ví­ce lidí. Foto: Věra Marčíková/promo Host

Křesťanství jako evoluce hmoty i ducha

Správy

Křesťanství jako evoluce hmoty i ducha

Spojení křesťanství s evolučním pohledem na svět bylo v době Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955) těžko přijatelné. Francouzský přírodovědec, filosof, jezuitský kněz ve svém díle vytvořil křesťanskou teorii evoluce, která vidí vesmír jako strhující dobrodružství samouspořádání na cestě ke sjednocení s Bohem. Smyslem stvoření je totiž „tvoření“. Od molekul přes organismy až k nejzazší odpovědnosti za podobu světa v případě člověka.

U Jana Hřebejka zatím dobrý

Správy

U Jana Hřebejka zatím dobrý

„Filmová režie je řemeslo, které se může, když ho děláte poctivě a s vášní, stát uměním,“ říká režisér Jan Hřebejk. Rozhovory vedené novinářkou Veronikou Bednářovou sledují Hřebejkův tvůrčí vývoj od raných děl přes Pelíšky až po mezinárodně oceňované snímky. Jaké bylo jeho dětství a dospívání? Točí raději komedie, nebo dramata? Jak se mu pracuje s Petrem Jarchovským? Rozhovor plný historek z natáčení odhaluje osobnost známého umělce a ukazuje, jak jeho filmová estetika odráží proměny české společnosti.